dnes je 23.11.2024

Input:

Interpretace NÚR I-44 - Jak vykázat vklad do právnické osoby neziskového charakteru

20.7.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2021.15.2
Interpretace NÚR I-44 - Jak vykázat vklad do právnické osoby neziskového charakteru

Ing. Ivana Pilařová

1. Úvod

V podnikatelském světě existují obvykle "podnikatelské" starosti. Zakládání dceřiných společností peněžními i nepeněžními vklady je téměř každodenní praxe, na kterou jsou připraveni nejen obchodní společnosti, ale i účetní legislativa. Existují ale i jiné, než obchodní korporace či uskupení (spolky, nadace, svěřenské fondy atd.), které jsou založeny či spoluzaloženy a později i financovány obchodními korporacemi. O majetku, který bude do jiné právnické osoby vložen, či zda bude majetek vyčleněn do svěřenského fondu, rozhodují statutární orgány vkladatelů. O tom, jak bude vložený či vyčleněný majetek zaúčtován z pohledu vkladatele – zakladatele, by měly rozhodnout účetní předpisy.

2. České účetní předpisy

Účetnictví vkladatelů je účetnictvím podvojným. Strana Dal je bezpochyby zřejmá, dojde na ní k poklesu majetku (peněz, jiných majetkových hodnot) vkladatele. Strana Má Dáti musí vklad vyvážit v podobě vzniku aktiva – dlouhodobého finančního majetku, nebo v podobě nákladu. Dopad do účetního výsledku hospodaření vkladatele je v obou případech naprosto rozdílný, nicméně odpověď, které variantě dát přednost, v českých účetních předpisech nenajdeme.

3. Interpretace Národní účetní rady a její obsah

Právě z důvodu nejasných pravidel pro vykázání vkladu do právnické osoby neziskového charakteru řeší interpretace NÚR I – 44 – Vykázání vkladu do právnické osoby neziskového charakteru v aktivech vkladatele. Interpretace pojednává o zachycení peněžních i nepeněžních vkladů do fundací či ústavů, případně o vyčlenění majetku do svěřenského fondu z pohledu vkladatele, který je právnickou osobou, neboť postup zachycení v české účetní legislativě chybí.

4. Okruhy řešené interpretací a používaná terminologie

Úkolem Interpretace je odpovědět na otázky:

  1. Způsob vykázání vkladu u vkladatele
  2. Způsob ocenění vkladu
  3. Postup u vkladatelů, kteří nejsou zakladateli
  4. Vztah neziskového příjemce ke konsolidaci vkladatele

Abychom dále mohli přijímat závěry platné v této oblasti, je nutné sjednotit používanou terminologii, kterou budeme dále pro účely této interpretace používat:

  • Vkladatelem se rozumí zakladatel, ale i vkladatel, poskytovatel a dárce.

  • Vkladem se rozumí peněžní i nepeněžní majetková hodnota poskytnutá právnické osobě neziskového charakteru.

  • Právnická osoba neziskového charakteru je pro tyto účely definována jako právnická osoba nebo svěřenský fond, jejímž hlavním posláním není podnikatelská činnost.

5. Způsob zaúčtování vkladu

Vklady do právnických osob neziskového charakteru se obvykle vykazují jako položka provozních nákladů (například účet 543 – Dary), což je primární způsob vykázání bez splnění jakýchkoliv dalších podmínek. Pokud však souběžně jsou splněny následující podmínky, pak se vklady mohou vykázat ve stálých aktivech jako finanční investice (tj. účty účtové skupiny 06.). Jak již bylo řečeno výše, rozdíly obou způsobů zachycení u vkladatele jsou zásadní, a to nejen přímo v účetním období realizace vkladu, kdy případně účtování do nákladů ovlivní aktuálním účetní výsledek hospodaření, ale i následně (případné trvalé vykázání vkladu v rozvaze vkladatele).

K zachycení vkladu jako dlouhodobého aktiva je potřeba splnění dvou podmínek:

  • založená právnická osoba neziskového charakteru je pod kontrolou vkladatele a

  • vkladatel očekává z tohoto vkladu budoucí ekonomické užitky, které umí spolehlivě ocenit.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že splnění podmínek je snadné, v praxi je pravdou právě opak a účtování do aktiv vkladatele je výjimečným případem.

6. Kontrola a budoucí ekonomické užitky

Vymezení pojmu kontrola a ekonomický užitek ve vztahu k neziskovému subjektu je poněkud obtížné, proto interpretace připojuje příklady, jak tyto pojmy v praxi chápat.

Vkladatel má nad nabyvatelem kontrolu zejména v těchto situacích:

  • V případě fundace je vkladatel oprávněn měnit zakladatelskou listinu či jmenovat členy správní rady či ostatních orgánů, má právo na výplatu likvidačního zůstatku při zániku fundace, přičemž v případě ústavu se použijí stejná pravidla.

  • V případě obecně prospěšné společnosti má zakladatel možnost jmenovat a odvolávat členy správní rady či měnit nebo zrušit rozhodnutí správní rady o zrušení obecně prospěšné společnosti.

  • V případě svěřenského fondu se o kontrolu jedná v případě, kdy vkladatelem je zakladatel, který může jmenovat a odvolávat svěřenského správce, sám vykonávat funkci svěřenského správce, být obmyšlenou osobou a mít právo na plody a užitky ze svěřenského fondu, mít právo na vydání majetku ze svěřenského fondu.

V případě vzniku kontroly je relevantní "míra" této kontroly jednotlivými zakladateli či vkladateli, která pak určuje konkrétní účet, kde bude vklad veden:

  • vklad do ovládané osoby (více než 50 % hlasovacích práv),

  • vklad do osoby pod podstatným vlivem (nejméně 20 % hlasovacích práv),

  • vklad ostatní, kdy vliv není ani rozhodující, ani podstatný.

Nahrávám...
Nahrávám...