dnes je 23.11.2024

Input:

Interpretace NÚR I-45 - Jak účetně přistoupit ke znehodnocení stálých aktiv

7.9.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

2021.18.2
Interpretace NÚR I-45 – Jak účetně přistoupit ke znehodnocení stálých aktiv

Ing. Ivana Pilařová

1. Úvod

Téměř všechny účetní jednotky evidují ve svém majetku stálá aktiva, a to jak v hmotné, tak nehmotné podobě. Je zřejmou skutečností, že stálá aktiva časem ztrácení svoji hodnotu, neboť dochází k jejich opotřebení. Běžné opotřebení stálých aktiv je zachyceno prostřednictvím účetních odpisů, nicméně v průběhu doby použitelnosti však mohou nastat situace, kdy účetní zůstatková hodnota již neodpovídá částce, kterou je dané aktivum účetní jednotce schopné vygenerovat. Důvody vzniku této situace jsou různé – od poškození až po morální zastarání či pokles tržní hodnoty daného aktiva.

2. České účetní předpisy

Základní zásadou účetnictví je zásada věrného zobrazení skutečnosti v účetní závěrce. Pokud dojde k takovému znehodnocení aktiva, které již "běžné" účetní odpisy nejsou schopny zobrazit, musí nastoupit jiný způsob vyčíslení a vykázání znehodnocení daného aktiva. Tímto jiným nástrojem jsou bez pochyby opravné položky, které znehodnocení aktiva zobrazí. ČÚS 005 v bodu 4.1.2. uvádí pravidla pro tvorbu opravných položek, kdy je užitná hodnota aktiva zjištěná při inventarizaci výrazné nižší, než jeho ocenění v účetnictví po odečtení oprávek, a toto snížení hodnoty nelze považovat za definitivní. Pojem užitná hodnota však není nikde definován, stejně tak není definován obsahový rozdíl mezi trvalým a dočasným snížením hodnoty aktiva.

3. Interpretace Národní účetní rady

Právě z důvodu nedostatečné úpravy této problematiky v Českých účetních standardech vznikla interpretace Národní účetní rady I–45 Znehodnocení stálých hmotných a nehmotných aktiv – testování a vykazování. Tato interpretace v souvislosti se stanovením postupu při testování stálých aktiv na zhodnocení pokládá a řeší následující otázky:

  1. Kdy mají být stálá aktiva testována na znehodnocení?
  2. Jaká hodnota je výsledkem testu na znehodnocení?
  3. Jakým způsobem jsou stálá aktiva testována na znehodnocení?
  4. Jak je případné znehodnocení zachyceno v účetní závěrce?
  5. Jak přistoupit ke zrušení zaúčtovaného znehodnocení v budoucnosti, pominou-li důvody?

4. Základní definice

Pro potřeby řešení interpretace jsou definovány dva stěžejní pojmy:

Penězotvorná jednotka jako nejmenší skupina aktiv, která generuje peněžní toky dostatečně nezávisle na ostatních penězotvorných jednotkách. Příkladem může být samostatná obchodní jednotka, která funguje nezávisle na dalších obchodních jednotkách téže účetní jednotky.

Celopodniková aktiva jako aktiva, která samostatně ani ve spojení s jinými aktivy negenerují žádné nebo generují jen zanedbatelné peněžní toky. Jedná se obvykle o stálá aktiva v administrativě.

5. Indikace znehodnocení

Abychom mohli uvažovat o zachycení znehodnocení aktiv, je třeba dotyčná aktiva vyhledat. K tomu slouží v praxi použitelný neuzavřený seznam externích a interních indikací, podle kterých identifikujeme aktiva, kterých se znehodnocení týká.

Mezi externí indikace znehodnocení řadíme zejména:

  • pokles tržní hodnoty aktiva,

  • technologické či legislativní změny s negativním dopadem na využití aktiva,

  • ztrátu významného zákazníka,

  • vstup nové konkurence na trh,

  • negativní vývoj měnového kurzu,

  • zvýšení úrokových sazeb.

Interními indikacemi znehodnocení jsou pak zejména:

  • poškození či zastarání

Nahrávám...
Nahrávám...