dnes je 21.11.2024

Input:

Oceňování zásob

24.5.2016, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

4.2.2
Oceňování zásob

Ing. Alena Čechová

Zákon o účetnictví

Zásoby se oceňují jednak k okamžiku uskutečnění účetního případu (§ 25 ZoÚ) a jednak ke konci rozvahového dne (§ 27 ZoÚ) nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje.

Zákonem o účetnictví jsou stanoveny způsoby oceňování zásob, to znamená, že si účetní jednotka nemůže stanovit cenu jakkoliv, ale musí vždy dodržet postup stanovený zákonem o účetnictví. Ten vyčleňuje samostatné oceňování zásob ke dni uskutečnění účetního případu (§ 25 ZoÚ a § 49 PVZÚ) s členěním do tří základních skupin, a to oceňování pořizovacími cenami, vlastními náklady nebo reprodukčními cenami. Samostatně stanoví oceňování ke konci rozvahového dne (§ 27 ZoÚ), kde vymezuje případy ocenění reálnou hodnotou u vybraných složek majetku.

Součástí ocenění zásob k okamžiku sestavení účetní závěrky je také vyjádření současné hodnoty zásob (§ 26 ZoÚ), a to formou přecenění, jestliže je reálná prodejní hodnota nižší než cena použitá při ocenění zásob nebo formou opravných položek, jestliže jsou např. zásoby delší dobu bez pohybu a není jisté, zda budou zpeněženy (nebo spotřebovány).

OCEŇOVÁNÍ KE DNI USKUTEČNĚNÍ ÚČETNÍHO PŘÍPADU

Pořizovací cena

a) Pořizovacími cenami se oceňují zásoby nakupované od jiných subjektů, tj. všechny nákupy uskutečněné za hotové nebo "na fakturu". Do pořizovací ceny podle § 49 PVZÚ patří všechny náklady (výdaje) s pořízením zásob související, a to jak nakoupené, tak vnitropodnikově zúčtované (zde připadá v úvahu jen přepravné nebo náklady na zpracování materiálu).

Cena nakupovaných zásob v tuzemsku může obsahovat cenu uvedenou na nákupním dokladu (tj. prodejní cenu dodavatele), náklady na přepravu, montáž (kompletaci), pomocný materiál, obaly, provize, pojistné, ale také náklady na přepracování nebo úpravu zásob. Součástí ocenění zásob naopak nemohou být úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení, smluvní pokuty a úroky z prodlení, případně jiné sankce vyplývající ze smluvních vztahů. Náklady, které připadají v úvahu pro zahrnutí do pořizovací ceny zásob, stanoví konkrétní účetní jednotka ve svém vnitřním předpise.

Příklad

Firma prodává koňak, ten nakupuje v lahvích od výrobce za 150 Kč/ks. Jednotlivé lahve balí do krabic, které nakupuje od jiné firmy. Jedna krabice má hodnotu 5 Kč. Přepravu zajišťuje přepravní společnost, dodávku 10.000 ks přepraví za 3.000 Kč.

Pořizovací cena jednoho koňaku bude tudíž 150+5+0,30, tj. 155,30 Kč.

Cena nakupovaných zásob dovozem z třetích zemí může obsahovat mimo nákupní cenu (prodejní cenu dodavatele) a náklady uvedené v předchozím odstavci ještě clo, u neplátců také DPH.

Příklad

Vezmeme si předchozí příklad, ale koňak byl dovezen ze Švýcarska a k dodávce bylo vyměřeno clo ve výši 75.000 Kč, DPH 299.250 Kč.

Pořizovací cena bude:

U plátce DPH 150 + 5 + 0,30 + 7,5 = 162,80 Kč

U neplátce DPH 150 + 5 + 0,30 + 7,5 + 29,93 = 192,73 Kč

Pořizovací cenu lze na analytických účtech rozdělit na cenu, za niž byly zásoby nakoupeny (cena stanovená dodavatelem) a vedlejší náklady s pořízením související, které se budou pravidelně "rozpouštět" do nákladů v závislosti na spotřebě zásob, k nimž se vztahují, způsobem závazně určeným účetní jednotkou. Pokud však je možné vedlejší náklady přiřadit přímo konkrétním zásobám, je lepší zakomponovat tyto náklady přímo do skladové ceny, a to proto, že by se na ně mohlo zapomenout při kalkulaci prodejní ceny produktu, jehož se stanou součástí. Cena může být také rozdělena na předem stanovenou cenu zásob a odchylku od skutečné ceny zásob a náklady s pořízením související, kdy budou do nákladů rozpouštěny nejen vedlejší náklady pořízení, ale i cenová odchylka.

Vlastní náklady

b) Vlastními náklady se podle § 49 PVZÚ oceňují zásoby vytvořené vlastní činností včetně příchovků zvířat. Do zásob vytvořených vlastní činností patří zásoby vlastní výroby, jež jsme si definovali viz Definice a členění zásob (nedokončená výroba, polotovary, výrobky), ale i materiál získaný např. likvidací majetku, "drobný" majetek, jejž účetní jednotka nepovažuje za dlouhodobý majetek a který vytvořila z dílů nakoupených, získaných demontáží jiného, nebo vlastní výrobou. Přičemž je nutno poznamenat, že výrobou se rozumí i jiná činnost, při níž nevznikají hmotné produkty.

Vlastní náklady představují především přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost (přepracování atd.) a také některé nepřímé náklady, které s touto činností souvisí a které má účetní jednotka popsány ve svých vnitřních předpisech v souladu s účetními metodami. Jsou obvykle označovány jako výrobní režie.

Přímé a přiřaditelné nepřímé náklady

Přímými náklady jsou spotřebovaný materiál a jiné spotřebované výkony, jako je energie (pokud ji lze vyčíslit), mzdy pracovníků přímo se podílejících na této činnosti, poddodávky a služby, a další náklady, přímo související s konkrétní výrobou nebo jinou činností.

Přiřaditelnými nepřímými náklady (poměrná část fixních nebo variabilních) jsou pak náklady, které jsou sice společné pro celou účetní jednotku (závod, středisko), jako např. odpisy dlouhodobého majetku, spotřeba režijního materiálu, nájemné, mzdy režijních pracovníků apod., ale je možné je k dané výrobě (či jiné činnosti) přiřadit. Tyto náklady jsou obvykle stanoveny kalkulací a promítnuty do ocenění zásob formou režií. Do nákladů na ocenění zásob vlastními náklady se nezapočítávají náklady na prodej.

Stanovení vlastních nákladů

Vlastní náklady zásob vytvořených vlastní činností mohou být stanoveny dvěma způsoby, a to:

  • ve skutečné výši, tj. – určením skutečných nákladů, tzn. tak, jak budou jednotlivé náklady vznikat a budou účtovány,

  • na základě způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou – operativních (plánových) kalkulací.

Skutečnými náklady budou oceňovány ty druhy zásob, do jejichž ceny nevstupuje příliš mnoho nákladových položek nebo jde o malou účetní jednotku, která je schopna skutečné náklady stanovit v době aktivace příslušných zásob vlastní výroby. Naopak účetní jednotky s rozsáhlou výrobou, využívající všechny (většinu) kategorie zásob vlastní výroby, budou s velkou pravděpodobností využívat oceňování na základě operativních kalkulací.

Volba metody je vždy na účetní jednotce, musí však mít na paměti všechny povinnosti, které jí zákon o účetnictví stanoví, mezi ně patří

Nahrávám...
Nahrávám...