2.2.24
Audit účetní závěrky a výroční zprávy - checklist
prof. Ing. Libuše Müllerová
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění
-
§ 19 odst. 6 ZoÚ – Významnost informace
-
§ 18 ZoÚ – Účetní závěrka
-
§ 20 ZoÚ – Ověřování účetní závěrky auditorem
-
§ 21 ZoÚ – Výroční zpráva
-
§ 37 ZoÚ – Sankce
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, v platném znění
-
§ 14a zákona č. 93/2009 Sb. – Nezávislost auditora při provádění auditorské činnosti
-
§ 14b – Příprava na povinný audit a posuzování rizika ohrožení nezávislosti
-
§ 16 – Odměna za povinný audit
-
§ 17 – Určení auditora a smlouva o povinném auditu
-
§ 18 – Auditorské standardy
-
§ 20 – Zpráva auditora
Komentář:
Povinnost auditu a podmínky pro ověření účetní závěrky všech účetních jednotek upravuje zákon o účetnictví (§ 20 ZoÚ). Ten stanoví povinnost ověření řádné nebo mimořádné účetní závěrky velkým účetním jednotkám s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu a středním účetním jednotkám. Malé účetní jednotky, které jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku, mají povinnost auditu, pokud ke konci rozvahového, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího překročily nebo již dosáhly alespoň jedno ze tří uvedených kritérií:
a) úhrn rozvahy netto více než 40.000.000 Kč,
b) čistý obrat více než 80.000.000 Kč,
c) průměrný přepočtený stav zaměstnanců více než 50.
Ostatní malé účetní jednotky mají povinnost auditu, pokud za účetní období, za nějž se účetní závěrka ověřuje a účetní období bezprostředně předcházející, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií.
Pokud má účetní jednotka, která je právnickou osobou, povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, určí auditora její nejvyšší orgán. Nemá-li účetní jednotka nejvyšší orgán nebo auditora tento orgán neurčí, pak ho určí dozorčí orgán této účetní jednotky. Statutární orgán je oprávněn uzavřít smlouvu o povinném auditu pouze s takto určeným auditorem. Ve smlouvě je mimo jiné uveden termín předání auditorské zprávy a cena za audit, která je stanovená na základě pracnosti a času potřebného k ověření účetní závěrky; nesmí být vázána na žádné ukazatele z účetní závěrky, ani podmíněna dalšími skutečnostmi, které mohou ovlivnit nezávislost auditora. Smluvní vztah může účetní jednotka jednostranně ukončit pouze v případě, že auditor neprovádí audit v souladu s právními předpisy nebo s etickým kodexem. Odstoupení od smlouvy o povinném auditu účetní jednotkou nebo auditorem má smluvní strana povinnost oznámit Radě pro veřejný dohled nad auditem s uvedením důvodů.
Účetní jednotka je povinna připravit a poskytnout auditorovi všechny účetní záznamy a požadovaná vysvětlení. Náklady spojené s auditorskou činností hradí účetní jednotka, jejíž účetní závěrka se ověřuje. Účetní jednotka je také povinna podepsat auditorovi tzv. Prohlášení k auditu, ve kterém uvádí, že mu poskytla veškeré dokumenty související s účetní závěrkou a důležité pro to, aby si udělal názor na účetní závěrku a mohl vydat odpovídající výrok.
Auditor je povinen provádět audit s profesním skepticismem v souladu se zákonem o auditorech a Komoře auditorů ČR a postupovat podle mezinárodních auditorských standardů přijatými Komorou, dodržovat etický kodex Komory auditorů a zachovávat mlčenlivost o všech zjištěných skutečnostech. Dále je auditor povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které nejsou veřejně známy a týkající se účetní jednotky, u které provádí auditorskou činnost. Zprostit mlčenlivosti může auditora účetní jednotka, Komora nebo soud. O průběhu auditorské činnosti vede auditor spis, který obsahuje informace o všech činnostech, které byly v průběhu auditu provedeny.
Audit nezaručuje účetní jednotce naprostou bezchybnost účetní závěrky, neboť auditor ověřuje informace vykázané v účetní závěrce přesahující jím stanovený limit materiality (významnosti). Pokud však vydá výrok bez výhrady, zaručuje se, že účetní závěrka neobsahuje významnou nesprávnost. Informace se považuje za…
