Ing. Jaroslav Trávníček, Ing. Jan Ambrož
Základní principy účetnictví upravené v zákoně o účetnictví,
například v § 3, jednoznačně deklarují povinnost účetní jednotky
zařadit účetní případy do období, s nímž věcně a časově souvisí. V praxi
se uvedený obecný princip v mnoha případech zajistí účtováním prostřednictvím
účtů skupiny 38, která je vyhrazena pro tzv. přechodné účty aktiv a
pasiv.
Jedinou výjimkou ze zákona jsou případy, kdy účetní jednotka o
daném účetním případu nevěděla a objektivně vědět nemohla.
NahoruČÚS a Vyhláška
Prováděcí účetní předpisy, Vyhláška a České účetní standardy
nabízejí návod, jak konkrétně zajistit realizaci výše uvedeného účetního
principu.
NahoruPrincip
Časové rozlišení vychází z níže uvedených postulátů:
-
V případě časového rozlišení nákladů a výnosů musí být přesně
znám titul, doba a částka časového rozlišení. Tato skutečnost musí být
známa v okamžiku jejich účtování. Pokud některá z výše uvedených podmínek není
naplněna, využívá se zpravidla institut dohadných položek aktivních nebo pasivních.
-
Předmětem časového rozlišení mohou být pouze náklady a
výnosy. To platí také pro výdaje příštích období a příjmy příštích
období.
-
Předmětem časového rozlišení mohou být pouze položky, které se vztahují k více než jednomu účetnímu období.
-
Časové rozlišení nákladů a výnosů má dvě základní roviny, a to
časové rozlišení druhových nákladů a výnosů (tzv. časové rozlišení v
první rovině) a časové rozlišení skupinových nákladů (časové rozlišení
ve druhé rovině), tzv. komplexní náklady příštích období.
Časové rozlišení provedené v druhé rovině se dotýká pouze nákladů,
neexistuje komplexní rozlišení výnosů.
NahoruUrčení období časového rozlišení
Základním atributem časového rozlišení je jeho způsob, resp. určení
období, a to na:
Vzhledem k tomu, že účetní (a také daňové) předpisy nestanoví
závazný postup pro způsob časového rozlišení, je věcí účetní jednotky, jaký
přístup zvolí, lze však doporučit časové rozlišení na měsíce.
U komplexních nákladů příštích období si lze v některých případech
představit i časové rozlišování na roky, ale autor doporučuje měsíční režim
časového rozlišení.
NahoruČlenění časového rozlišení
Do první skupiny se řadí:
-
náklady příštích období,
-
výdaje příštích období,
-
výnosy příštích období,
-
příjmy příštích období.
V případě komplexních nákladů příštích období jde o složitější
případy, kdy jsou předmětem časového rozlišení náklady, které z druhového
členění jednoznačně patří do běžného účetního období s cílem působit v několika
následujících účetních obdobích - souhrnně se vztahují k danému účelu.
NahoruObsah časového rozlišení
Podle Českého účetního standardu č. 017 se časově nerozlišují
pokuty, penále, manka a škody.
NahoruNáklady příštích období
Účetní standardy definují náklady příštích období jako výdaje
běžného účetního období, jež jsou nákladem příštích období, a to konkrétních
jednotlivých účtů v třídě 5.
Pro časové rozlišení je rozhodujícím atributem vztah k hospodářskému
výsledku. Náklady se zařadí zásadně do toho účetního období, v němž skutečně
ovlivňují hospodářský výsledek, a není vůbec podstatné, ve kterém období
vznikly.
Účetní jednotka Beta uhradila nájemné na leden 2010 v roce 2009.
Účetní případ jednoznačně nastal v roce 2009, jde však o náklad roku 2010.
Pro časové rozlišení není podstatné, že pro účely DPH nastalo zdanitelné plnění již v roce 2009.
Účetní jednotka Gama si dala v roce 2009 provést atest nového
výrobku, bez něhož nemůže výrobek uvést na trh. Výrobek začala prodávat již v
roce 2009 a předpoklad je, že bude předmětem prodeje ještě ve třech
následujících letech. Proto část nákladů bude předmětem časového rozlišení v
následujících třech letech.
NahoruMetodika účtování
Postup účtování není složitý a lze jej vyjádřit jednoduše:
NahoruDrobný majetek
Komplikované může být účtování časového rozlišení v případech
zařazení do užívání drobného majetku, ať už hmotného
nebo nehmotného.
Skutečně platí, že při zařazení většího rozsahu tohoto typu majetku
do užívání vzniká povinnost provést časové rozlišení prostřednictvím nákladů
příštích období. Účetní předpisy však neupravují ani způsob, ani metodu, ani
dobu časového rozlišení, proto se s tímto problémem musí každá účetní jednotka
vypořádat sama.
Účetní jednotka Alfa se rozhodla pro individuální způsob časového
rozlišování zařazení drobného hmotného majetku. V měsíci červenci roku 2009
pořídila 10 počítačů s jednotkovou cenou 36 000 Kč, které v souladu s vnitřní
normou považuje za drobný hmotný majetek. Stanovila dobu časového rozlišení
podle předpokládané životnosti na 36 měsíců.
-
varianta - časové rozlišení po stanovenou dobu - rozlišuje se
pouze ta část nákladů, která věcně nepřísluší do roku 2009:
-
varianta - plné časové rozlišení po stanovenou dobu - do
rozlišení vstupuje celá hodnota:
Protože podle účetních předpisů v podstatě jde o zásobu, vkládá se někdy úvodní operace MD
112 a následně se převede "časově“ rozlišovaná složka zásob na MD
381.
NahoruVýdaje příštích období
Přestože se tento titul nazývá "časové rozlišení výdajů příštích
období“, nejedná se pochopitelně o rozlišení peněžního toku, ve své podstatě
jde o časové rozlišení nákladů, ale v tomto případě opačným směrem, než tomu
bylo u nákladů příštích období.
Znamená to, že náklad již nastal, ale povinnost jej "uhradit“ je
posunuta do následujících účetních období. V okamžiku, kdy nastal náklad,
neexistuje oproti tomuto nákladu závazek ani peněžní tok (pokud náklad nastává
na základě peněžního toku).
NahoruČÚS
Účetní standardy uvádějí ve výčtu titulů, k nimž se vztahuje tento
typ časového rozlišení, fakticky pouze dvě položky, a to:
Lze si představit tento typ časového rozlišení i v případě vybraných
typů provizí, kde dochází k časovému rozdílu mezi okamžikem, kdy se provize
stává nákladem a kdy vzniká nárok na peněžní uspokojení této provize.
NahoruMetodika účtování
Účetní schéma je jednoduché:
Pokud bude předmětem časového rozlišení prostřednictvím výdajů
příštích období oblast prémií či odměn, vstupuje do hodnoty časového rozlišení
i příslušné sociální a zdravotní pojištění. Do daňových nákladů se ale uznává
"zákonné pojistné“ jen tehdy, je-li hrazeno v termínech stanovených ZDP.
Účetní jednotka Alfa eviduje k poslednímu dni účetního
(zdaňovacího) období povinnost uhradit nájemné za IV. čtvrtletí podle uzavřené
smlouvy, splatné je však až v lednu 2010.
2009
2010
NahoruVýnosy příštích období
Pod tuto kategorii časového rozlišení patří případy, kdy "příjem“
patří do běžného účetního období, ale výnosem se stává až v následujícím či
následujících účetních obdobích.
Jedná se vlastně o výnosovou paralelu nákladů příštích období.
Do kategorie výnosů příštích období spadají kromě klasických
položek, jako jsou přijaté předplatné a nájemné hrazené předem, i tituly, které
mohou mít mnohem větší váhu ve spektru časového rozlišení a jejichž jednorázové
zahrnutí do výnosů v tom účetním období, kdy se staly příjmem, může vést mnohdy
i k významnému zkreslení.
Jde například o:
-
garanční paušály přijaté předem na zajištění servisních služeb
(výrobce poskytuje tento paušál většinou prodejci, který garantuje servis),
-
dotace na úhradu provozních nákladů.
NahoruMetodika…
