Dohadné účty
Ing. Zdenka Cardová, Ing. Jindřich Carda
Úvod
Pro vysvětlení podstaty dohadných položek musíme, stejně jako v případě účtů časového rozlišení, vyjít ze základního pravidla formulovaného zákonem o účetnictví. Toto pravidlo ukládá účetním jednotkám účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Pouze pokud není možné tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž uvedené skutečnosti zjistily. Přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
Dohadné položky mají co do své povahy nejblíže k účtům časového rozlišování. Pokud ne shodný, pak přinejmenším velmi podobný je cíl vyjádřený výše uvedenou výchozí zásadou. Stejně jako v případě účtů časového rozlišení známe věcný titul časového rozlišování a období, kterých se týká. Co však neznáme, je přesná částka, která má být časově rozlišena. Proto se také dohadné položky označují jako "dohadné".
Dohadné položky nemusí být vždy nutně spojeny s náklady nebo výnosy, ale také s majetkovými účty. Tak je tomu např. v případě nevyfakturovaných dodávek, kdy se účtuje rozvahově (souvztažně se vznikem závazku je účtováno o pořizování majetku). Zde tedy dohadujeme pouze závazek a o výsledek hospodaření nám nejde. Skutečnost, že dohadné položky jsou pohledávkami a závazky, dokresluje nejlépe fakt, že jsou takto také vykazovány. Podle své povahy jsou buďto…
