Družstvo

Družstvo

prof. Ing. Viola Šebestíková, CSc.

Popis operace:

S rekodifikací se právní úprava družstva více přiblížila podnikatelským subjektům a řídí se stejně jako osobní nebo kapitálové společnosti zákonem o obchodních korporacích. Tím se vyjádřila odlišnost od nadace, jejíž účel je podpora obecného blaha, ale nikoliv podnikatelská činnost. Na druhé straně se ani družstvu nebrání veřejné prospěšnosti, takže vyjadřuje určité sociálně-ekonomického propojení. I když jde u družstva o další formu právnické osoby a přesto, že podnikatelské aktivity u něj nepřevažují, došlo v jeho legislativní úpravě k užšímu sepětí s právem ostatních obchodních korporací. Výsledkem je ústup od řady obligatorních ustanovení dříve uplatňovaných v obchodním zákoníku a zjednodušení právní úpravy družstva, s doplněním některých ustanovení souvisejících s podnikáním. Odlišnosti od obchodních společností spočívají např. ve volnějším členství beze změny zakladatelského dokumentu, s tím související variabilita základního kapitálu (nezapisuje se již do OR) nebo rovnost hlasů členů družstva.

I pro družstva existující před rokem 2014 platilo stejně jako pro ostatní obchodní společnosti, že ze stanov musely být k 1. lednu 2014 vyňaty všechny pasáže v rozporu se závaznými ustanoveními ZOK (termín úprav byl do 30. 6. 2014). Do tohoto termínu bylo nutné mj. uzpůsobit NOZ ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně členů orgánů družstva, v opačném případě se výkon funkce považuje za bezplatný. Současně musí stanovy odpovídat i NOZ, pasážím o právnických osobách a podnikateli, zejména v případě bytových družstev. Následně se družstva mohla do 2 let rozhodnout (do konce r. 2016), zda své stanovy plně podřídí ustanovením ZOK či nikoliv. Beze změny lze ponechat původní, historické stanovy, pokud neodporují závaznému znění ZOK. V tomto případě platí, že i po 1. lednu 2014 se družstvo řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku (která nejsou v rozporu se ZOK a NOZ).

Základním dokumentem družstva jsou stanovy, které plní funkci společenské smlouvy. Nejvyšší orgánem družstva je členská schůze, statutárním orgánem družstva je obvykle tříčlenné představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení družstva a plní usnesení členské schůze. Kontrolní funkci veškeré činnosti družstva, včetně hospodaření, plní kontrolní komise, která je nezávislá na ostatních orgánech družstva. U družstev do 50 členů se představenstvo ani kontrolní komise zřizovat nemusí, statutárním orgánem je předseda družstva, funkci kontrolní komise přebírá členská schůze, tedy každý člen družstva.

Družstvo se zakládá ustavující schůzí družstva, na níž členové schválí stanovy, zvolí členy orgánů družstva a schválí způsob splnění základního členského vkladu, příp. vstupního vkladu. Přílohou ke schváleným stanovám musí být seznam zakladatelů a jejich písemné prohlášení o převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu (pokud to už není součástí veřejné listiny osvědčující průběh ustavující schůze). Jde o podmínku vzniku členství.

Nutno odlišit proces založení od vzniku družstva, neboť až zápisem družstva do OR družstvo vzniká, tj. nabývá právní subjektivitu a stává se účetní jednotkou. Současně na základě výpisu z OR se zřizuje bankovní účet družstva, na nějž se převedou peněžní prostředky z členských vkladů dosud obhospodařovaných zakladateli, uložené obvykle na dočasném bankovním účtu.

Družstvo nemá omezen počet členů družstva, je stanovena pouze jejich dolní hranice nutná pro vznik družstva, kterou jsou 3 členové, bez ohledu na to, zda jde o fyzické nebo právnické osoby. Za své závazky ručí družstvo celým svým majetkem, členové za závazky družstva neručí. Avšak stanovy mohou obsahovat ustanovení o tzv. uhrazovací povinnosti členů družstva, jak bude uvedeno dále.

Družstvo může mít různou podobu, může jít např. o družstvo výrobní, spořitelní a úvěrní, zemědělské nebo stavební zřízené za účelem podnikání (k čemuž musí získat živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění), nebo o družstvo bytové, založené za účelem zajišťování bytových potřeb členů nebo o družstvo sociální, které vyvíjí obecně prospěšnou činnost. Do OR je nutno uvést, zda jde o družstvo, bytové družstvo nebo sociální družstvo.

Podmínkou členství v družstvu je převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, který, příp. jeho část v podobě vstupního vkladu, je člen družstva povinen uhradit do 15 dní od data konání ustavující členské schůze. Výše základního členského vkladu není legislativně omezena, záleží na rozhodnutí členů družstva. Případný rozdíl mezi vstupním a základní členským vkladem jsou členové družstva povinni uhradit nejpozději do 3 let od vzniku družstva, neurčí-li stanovy lhůtu kratší. Výše základního členského vkladu je pro všechny členy družstva stejná a zapisuje se do OR.

Kromě základního členského vkladu se může člen podílet na základním kapitálu několika dalšími členskými vklady, jejichž výše už může být různá i v různé podobě (peněžní, nepeněžní). Pochopitelně, že další členské vklady mají vliv na výši vlastních zdrojů družstva, avšak na tyto další vklady se již vztahuje povinnost uzavřít se členem písemnou smlouvu, obsahující výši peněžitého nebo nepeněžitého vkladu, vč. ocenění, a lhůtu pro splacení. V tomto případě členský vklad je představován součtem základního členského vkladu a všech dalších členských vkladů (což nebývá častý případ).

Členský vklad bez ohledu na to, zda je tvořen jen základním členským vkladem nebo základním členským vkladem a dalšími členskými vklady, představuje družstevní podíl, se kterým jsou spojena práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu (pokud stanovy neurčí jinak). Každý člen může disponovat pouze 1 družstevním podílem, což při hlasování představuje 1 hlas. Tento podíl může být předmětem spoluvlastnictví (manželů), pokud to stanovy nevylučují. Avšak členství jednoho z manželů v družstvu nezakládá členství druhého z manželů. Výjimkou jsou bytová družstva, pokud je podíl v družstvu ve společném jmění manželů. Družstevní podíl je převoditelný na jinou osobu, připouští-li to stanovy, což může být podmíněno souhlasem představenstva. Vedle převodu družstevního podílu na člena družstva nebo třetí osobu může dojít i k přechodu podílu na dědice nebo právního nástupce, a to za předpokladu, že to nevylučují stanovy. Ale i v tomto případě mohou stanovy podmínit členství dědice souhlasem představenstva.

U nepeněžitých vkladů je na rozdíl od dřívější praxe ze zákona vyžadováno znalecké ocenění. Znalec je vybrán ze seznamu znalců a určí se dohodou družstva a vkladatele, nebo pokud družstvo dosud nevzniklo, dohodou zakladatelů. Znalecké ocenění tvoří horní hranici pro započtení na členský vklad, započíst vyšší částkou, než na jakou byl oceněn, nelze. Před vložením nepeněžitého vkladu musí dojít k jeho schválení členskou schůzí nebo ustavující schůzí. U družstev stejně jako u osobních společností ZOK připouští, aby stanovy určily, že nepeněžitým vkladem může být provedení práce nebo poskytnutí služby členem, které musí být rovněž dopředu oceněny.

Souhrn členských vkladů tvoří základní kapitál (ZK) družstva, který je variabilní vzhledem k volnosti vstupu nových a výstup stávajících členů družstva bez nutnosti měnit stanovy, jeho výše není nijak omezena a nevzniká povinnost jeho zápisu do OR, jak tomu bylo v minulosti. O výši ZK účtujeme v účtové skupině 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy (411 – Základní kapitál). Pokud je odcházející člen družstva nahrazen novým členem, ke změně ZK ani základního členského vkladu nedochází, protože vyplacený základní členský vklad se nahradí novým. Avšak změnu v osobě je nutno uvést v seznamu členů, který má družstvo za povinnost vést. V době trvání členství nelze základní členský vklad ani jeho část vyplácet. Platí to i pro další členský vklad, pokud jeho vypořádání není předmětem smluvního ujednání.

Ke zvýšení ZK může dojít zvýšením základního členského vkladu, a to:

• v podobě doplatků členů (pokud to dovolují stanovy, jinak by šlo o ážio, příp. o půjčku). Z hlediska družstva jde o efektivní zvýšení ZK, které přináší nové peníze. Avšak ze zorného úhlu členů, kteří musí peníze přinést, je to už méně efektivní. Doplatky lze podle ZOK realizovat jen jednou za 3 roky, maximálně do výše trojnásobku původního vkladu;

• z vlastních zdrojů, což je prakticky možné jen u družstev založených za účelem podnikání. Jde o nominální způsob zvýšení ZK, který se musí rovněž opírat o stanovy, případně je nutno stanovy o tuto možnost doplnit. Zákonné podmínky u tohoto způsobu zvýšení ZK jsou přísnější:

  • zvýšení základního členského vkladu se provede všem členům ve stejném poměru,

  • účetní závěrka, jež je předmětem rozhodnutí o zvýšení ZK, musí být ověřená auditorem s výrokem bez výhrad,

  • nelze použít vlastní zdroje, které jsou účelově vázány z titulu stanov (rezervní fond, sociální fond) nebo jejichž účel není družstvo oprávněno měnit,

  • zvýšení ZK nesmí být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi vlastním kapitálem a základním kapitálem zvýšeným o jiné vlastní zdroje, které jsou účelově vázány;

• kombinací obou způsobů.

Ke snížení ZK může dojít:

• snížením základního členského vkladu jeho výplatou členům nebo

• převodem ZK na úhradu ztráty, což je obdoba předchozího, tj. opět to má dopad na snížení základního členského vkladu, ale tentokrát bez náhrady členům.

Vzhledem k tomu, že snižování členského vkladu má dopad na vlastní zdroje, je prvořadým smyslem formalizovaného procesu snižování členských vkladů ochrana členů družstva a ochrana věřitelů. Proto je povinností představenstva zveřejnit rozhodnutí členské schůze o snížení základního členského vkladu do 15 dnů od rozhodnutí, a to dvakrát po sobě s 30 denním odstupem a vyzvat všechny věřitele známé do doby rozhodnutí, aby přihlásili své pohledávky. Zveřejněním se rozumí publikování v Obchodním věstníku. Případný způsob zajištění pohledávek vychází z dohody, příp. z rozhodnutí soudu, nemohou-li se strany dohodnout. Obojí je nutno doložit rejstříkovému soudu při podání návrhu na zápis snížení základního členského vkladu do OR. Nezhorší-li se dobytnost pohledávky věřitele (např. při úhradě ztráty), zajišťovací povinnost družstvu odpadá.

V rozvaze je ZK družstva vykazován v pasivní položce A.I.l. Základní kapitál. Nemění se, je-li odcházející člen nahrazen novým (s předpokladem vrácení základního členského vkladu při odchodu člena), zvyšuje se při přijetí dalšího nového člena nebo při upsání dalších vkladů stávajícími členy družstva, případně se zvyšuje převodem z účetního zisku družstva. V položce A.I.1. se také projeví snížení ZK spojené se snížením členských vkladů při výplatě snížené částky nebo při úhradě ztráty, není-li její vypořádání ošetřeno jiným způsobem ve stanovách. Ke snížení ZK může dojít i z důvodu výplaty vypořádacího podílu.

Rekodifikací byla zrušena povinná tvorba nedělitelného fondu. Družstva, která jej do té doby tvořila jako účelově vázaný zdroj, měla volbu, jak se k němu postavit. Pokud se rozhodla rezervní fond dále netvořit, musí to být ze stanov patrné (vynětí ustanovení o nedělitelném fondu); jinak by platilo, že se členové na jeho tvorbě dohodli. O této změně, která se týká stanov, rozhoduje valná hromada. Prostředky ze zrušeného nedělitelného fondu lze převést do nerozděleného zisku nebo jiného vlastního zdroje, anebo také vyplatit společníkům. Ovšem v tomto případě je nutná obezřetnost statutárního orgánu při dodržení přísnějších pravidel ZOK pro výplatu prostředků z vlastních zdrojů (test insolvence, tj. nelze vyplácet nedělitelný fond a zároveň vykazovat neuhrazenou ztrátu z minulých let a představenstvo musí mít také jasno, že výplatou nepřivodí družstvu úpadek). Tzn., že bez řádné nebo mimořádné účetní závěrky, která nesmí být starší šesti měsíců, nelze nedělitelný fond vyplácet. Další povinností je zdanit vyplacenou částku srážkovou daní. I v případě, že je rozhodnuto o tvorbě rezervního fondu, předchází tomu změna stanov – přejmenování nedělitelného fondu na rezervní fond a stanovení pravidel pro jeho tvorbu a použití, příp. uvedení, že jde o kompetenci valné hromady.

Jak již bylo zmíněno, družstvo jako právnická osoba se zápisem do obchodního rejstříku stává účetní jednotkou, jež má povinnost vést účetnictví, a to v plném rozsahu. V plném rozsahu nemusí účtovat bytová a sociální družstva, která jsou malou nebo mikro účetní jednotkou a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tyto účetní jednotky v souladu ze ZoÚ mohou vést účetnictví ve zkráceném rozsahu. K datu vzniku družstva se sestavuje zahajovací rozvaha, jež obsahuje v aktivech bankovní účet s uhrazenou výší základních členských vkladů, případně pohledávku z titulu dosud neuhrazených členských vkladů (v souladu se stanovami družstva). V pasivech musí s touto výší základních členských vkladů korespondovat základní kapitál. Z údajů zahajovací rozvahy se vychází při otevírání účetních knih.

Mezi první účetní případy nově vzniklého družstva se na vrub konkrétních nákladových druhů účtují různé výdaje, které vznikly správci vkladů, příp. některému ze zakladatelů družstva v době mezi založením a vznikem družstva. Např. notářské poplatky, nájemné za místnost pro konání ustavující členské schůze, poplatky za živnostenská oprávnění, za zápis do OR apod. Vše musí být řádně doloženo prvotními doklady a analyticky ošetřeny příp. náklady, které nelze zahrnout do daňového základu. Družstva, která vznikla před rokem 2016 a tyto náklady vedla jako zřizovací výdaje, budou postupovat až do doby jejich odepsaní a vyřazení podle dříve platných účetních předpisů. S tím, že od r. 2016 je budou rozvahově vykazovat v položce aktiv B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (podskupina zřizovacích výdajů jako kategorie nehmotného majetku byla zrušena).

Řádná účetní závěrka se sestavuje za každý rok, tj. za 12 po sobě jdoucích měsíců (kalendářní nebo hospodářský rok), v závislosti na charakteru činnosti družstva. Účetní závěrka může být sestavena v plném nebo ve zkráceném rozsahu, podle toho, zda družstvo povinně podléhá ověření účetní závěrky auditorem. Je-li tomu tak, musí sestavit závěrku v plném rozsahu. Tuto účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha a nově (od r. 2016) přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Zároveň musí družstvo podléhající auditu zveřejnit ve Sbírce listin i výroční zprávu, jejíž nedílnou součástí je účetní závěrka a zpráva o auditu. Družstvo charakteru malé a mikro účetní jednotky není povinno sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Je-li družstvo založeno za účelem podnikání, je u něj předpoklad dosažení zisku z podnikání a jeho případné rozdělení, a to jedině na základě schválené účetní závěrky. Na rozdíl od ObchZ už nemá člen družstva ze zákona (ZOK) právo na podíl na zisku. Pouze stanovy mohou určit, že člen, příp. jen někteří členové mají za podmínek určených ve stanovách právo na podíl na zisku. Základnou pro výpočet podílu člena na zisku je splacený členský vklad.

Podíl se určí jako poměr

Je-li členství v rozhodném roce kratší než účetní období, podíl na zisku se poměrně zkrátí.

Co se týče ztráty, ze zákona nevzniká členům družstva povinnost podílet se na její úhradě, ale tuto možnost lze zakotvit do stanov družstva, přičemž konečné rozhodnutí je na členské schůzi. Ta může uložit členům splnění tzv. uhrazovací povinnosti. Jde i o dříve užívaný nástroj, který má v ZOK z hlediska ochrany členů družstva stanovenu horní hranici. Tou je trojnásobek základního členského vkladu. Pro všechny členy představenstva a kontrolní komise se tato hranice za určitých konkrétních podmínek vztahujících se na členy těchto orgánů může zvýšit až na desetinásobek základního členského vkladu. Uhrazovací povinnost lze uložit i opakovaně, ale v součtu se nesmí překročit zákonem stanovený trojnásobek (u členů orgánů až desetinásobek) základního členského vkladu. Ovšem nevylučuje se ani selektivní uhrazovací povinnosti uložená těm členům, kteří ztrátu způsobili. Uhrazovací povinnost lze považovat za obdobu příplatku mimo základní kapitál používaný u s. r. o. Splnění uhrazovací povinnosti se účtuje v okamžiku příjmu peněžních prostředků od členů na splnění uhrazovací povinnosti, a to jako zvýšení vlastních zdrojů, např. na účtu 413 – Ostatní kapitálové fondy, ze kterého se následně uhradí vzniklá ztráta, anebo přímo proti ztrátě (účty 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, 429 – Neuhrazená ztráta m. l.) (podobnost – viz Společnosti s ručením omezeným změny vlastního kapitálu).

Zákonným předpokladem pro to, aby bylo o uložení uhrazovací povinnosti rozhodnuto je, že:

• ztráta byla zjištěna řádnou nebo mimořádnou účetní závěrkou projednanou členskou schůzí;

• k úhradě ztráty byl přednostně použit nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond, příp. jiné fondy, které jsou podle stanov využitelné k úhradě ztráty;

• rozhodnutí členské schůze k uhrazovací povinnosti bylo přijato nejpozději do 1 roku ode dne skončení účetního období, v němž ztráta hrazená uhrazovací povinností vznikla.

Také u družstva vzniká jednotlivým členům družstva při zániku jejich členství v době trvání družstva nárok na vypořádací podíl obdobně jako u společníka s. r. o. (viz Vypořádací podíl společníka společnosti s ručením omezeným). Rozdíl je v tom, že při výpočtu vypořádacího podílu v družstvu je rozhodující rok, v němž členství zaniklo (nikoliv den zániku členství). Proto odpadá sestavení mimořádné účetní závěrky k datu zániku členství člena družstva, což by také vzhledem k charakteru volnému členství v družstvu nebylo zvládnutelné.

Podle ZOK vypořádací podíl člena družstva vychází z poměru

který se násobí výší vlastního kapitálu družstva (po odečtení rezervního fondu, je-li podle stanov zřízen a nelze jej rozdělit mezi členy družstva) zjištěného z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo.

I v tomto případě platí, že při výpočtu vypořádacího podílu mají stanovy – pokud takové ustanovení obsahují – přednost. Výše vypořádacího podílu tak např. může být ovlivněna počtem roků členství odcházejícího člena.

Bytová družstva

Poměrně dosti rozšířenou formou družstev jsou družstva bytová, která jsou zakládána nájemníky bytových domů, často převáděných z vlastnictví obcí, za účelem zajištění bytových potřeb svých členů. Pro bytové družstvo platí stejné právní předpisy jako pro jakékoliv jiné družstvo, avšak vzhledem k jejich účelu mají i určitá specifika, zejména v oblasti daňové. Především je nutno zdůraznit, že bez ohledu na velikost bytového družstva, ať co do počtu členů, počtu bytů nebo bytových domů, či hodnoty obhospodařovaného majetku, jde vždy o právnickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku, která má povinnost vést účetnictví. Mají-li bytová družstva charakter mikro nebo malé účetní jednotky a nemají ani povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (účetní závěrku mohou sestavovat ve zkráceném rozsahu, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu a také nemají povinnost zveřejňovat výroční zprávu).

Založení a vznik družstva a povinnosti s tím spojené byly popsány v předchozí části a platí obecně pro všechny typy družstev, tedy i pro družstvo bytové. V další části se zaměříme na pořízení bytových domů a na hospodaření bytového družstva.

Vklady členů bytového družstva ve většině případů představují pouhou část finančních prostředků, jež pokryjí kupní cenu domu s byty. Zbytek může družstvo získat pomocí bankovního úvěru, případně z obchodního úvěru, který může poskytnout prodávající (nejčastěji obecní úřad) tím, že bytovému družstvu umožní postupné, tj. několikaleté splácení dohodnuté kupní ceny.

Bez ohledu na způsob financování je pro nemovitosti charakteru bytových domů významná otázka, kdy se tento majetek objeví v účetnictví bytového družstva. Jelikož jde o nemovitosti podléhající zápisu v katastru nemovitostí, platí, že okamžikem uskutečnění účetního případu je den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Jde o podmíněný účetní zápis s protokolárním převzetím, kdy se nabyvatel o bytový dům stará jako skutečný vlastník. Jde o ekonomické vlastnictví. Do zápisu bytového domu do katastru nemovitostí (od něho se odvíjí právní vlastnictví bytového družstva) se nemovitost vede na samostatném analytickém účtu, v případě účetní závěrky je součástí inventarizace a komentáře v příloze účetní závěrky.

Jiná situace může být u pozemku, na kterém dům stojí. Podle dohody může být rovněž odkoupen od původního vlastníka nebo může být předmětem nájmu. I když v katastru nemovitostí se v případě vlastnictví pozemku i budovy budova vykazuje jako součást pozemku, tj. pod jeho parcelním číslem, v účetnictví musíme pozemek a bytový dům vykazovat samostatně. Proto je důležité dohodnout v kupní smlouvě zvlášť kupní cenu pozemku a domu. Pokud kupní cena představuje jednu částku za dům s byty i pozemek, je nutno provést poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny, jak uvádí vyhláška k účetnictví podnikatelů.

Převod nemovitosti podléhá dani z nabytí nemovité věci, kdy nejpozději k 1. 1. 2017 dochází k legislativní změně. Poplatníkem daně se stává nabyvatel nemovitosti, v našem případě družstvo. Předpis této daně je součástí pořizovací ceny nabyvatele nemovitosti.

Po vzniku bytového družstva (po zkušenostech s četnými případy neplacení nájemného) může bytové družstvo požadovat po nájemci složení jistoty (nový pojem podle NOZ nahrazují kauci), tj. úhradu jednorázové částky, jež bude družstvem použita na úhradu nájemného v případě platební nekázně nájemce bytu. Požadování úhrady jistoty musí být předmětem dohody a musí to být součástí nájemní smlouvě. Jistota nesmí být vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Bytové družstvo zúčtuje tuto jistotu – nepovažuje se za zálohu – jako svůj dlouhodobý závazek vůči nájemci (479 – Jiné dlouhodobé dluhy) a v případě nutnosti z ní uhradí pohledávku z důvodu nezaplacení nájemného (311/AÚ – Odběratelé). Po zrušení členství v bytovém družstvu (např. převodem práv k užívání družstevního bytu) má nájemce nárok na vrácení této jistoty, která může být snížená o neuhrazené nájemné a musí být zvýšená o úrok minimálně ve výši zákonné sazby.

Při koupi bytových domů jde většinou o starší domy, které po koupi vyžadují opravy, případně technické zhodnocení. Tyto dva případy je nutno důsledně odlišovat, neboť mají rozdílné ekonomické dopady. Oprava představuje provozní náklady, technické zhodnocení zvyšuje pořizovací cenu bytového domu.

Finančně náročnější opravy i technické zhodnocení mohou být financovány z vlastních zdrojů bytového družstva, tj. z našetřených prostředků hrazených v rámci nájemného v podobě dlouhodobé zálohy (475 – Dlouhodobé přijaté zálohy a závdavky) určené pro tyto případy (v praxi se často používá nepřesný termín "fond oprav"). Není-li záloha dostatečně vysoká, je další možností financovat z bankovního úvěru, případně z dotace (např. zateplení domů, pořízení nové kotelny). Většinou jde o dotace na pořízení dlouhodobého majetku, které snižují investiční náklady, tj. pořizovací cenu tohoto majetku. Jde-li o účelově…