Manka a škody v daňové evidenci
Ing. Ivan Macháček
Obsahem rozboru níže je problematika mank a škod na majetku, resp. jejich právní vymezení, daňové aspekty a zachycení u poplatníka, který vede daňovou evidenci.
Ke správné aplikaci vzniklých škod na majetku z hlediska daňového se vztahují následující ustanovení právních předpisů:
-
§ 24 odst. 2 písm. c) ZDP, § 24 odst. 2 písm. l) ZDP, § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, § 24 odst. 10 ZDP, § 25 odst. 1 písm. n) ZDP, § 25 odst. 2 ZDP
-
pokyn GFŘ č. D-22 k § 24 odst. 2 body 3, 27 a 28
Škodou se dle § 25 odst. 2 ZDP rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Aby bylo možno mluvit o škodě z hlediska zákona o daních z příjmů, musejí být tedy splněny dvě podmínky:
-
škoda je způsobena na majetku poplatníka,
-
majetek je následkem vzniklé škody vyřazen z obchodního majetku poplatníka.
Za škodu se však nepovažuje poškození majetku v případě, že majetek je opraven.
Z výše uvedené definice škody pro účely ZDP vyplývá, že se tato definice škody nevztahuje na škody způsobené na cizím majetku. Tyto škody jsou proto daňově uznatelné v plné výši.
Vymezením škody a její náhradou se zabývá hlava III zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V § 2951 NOZ se uvádí, že škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Z § 2955 NOZ vyplývá, že nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.
Podnikatel zaviní havárii vozidla, při níž dojde k jeho značnému poškození. Toto auto má podnikatel zahrnuté v obchodním majetku. Vozidlo je následně opraveno v servisu.
I když v důsledku dopravní nehody vznikla na vozidle škoda, nejde o škodu podle znění zákona o daních z příjmů. Výdaje vynaložené na opravu vozidla jsou daňově uznatelným výdajem.
Podnikatel, provozující kamionovou přepravu, havaruje s nákladním automobilem a způsobí vážné poškození vozidla. Vzhledem k tomu, že výdaje spojené s opravou vozidla by byly neúměrně vysoké v porovnání s cenou nového vozidla, rozhodl se podnikatel automobil vyřadit z majetku a prodat na součástky.
V daném případě došlo v důsledku havárie vozidla k jeho vyřazení z majetku poplatníka, a proto se jedná o škodu podle zákona o daních z příjmů.
Daňové řešení je uvedeno v článku Manka a škody (nedaňové) v daňové evidenci.
Za daňově uznatelné výdaje se považují výdaje vynaložené v souvislosti s výrobou zmetků. Za zmetky považujeme ve výrobě nedokončenou výrobu, polotovary vlastní výroby nebo hotové výrobky, které neodpovídají příslušným normám. Výdaje vynaložené v souvislosti s výrobou zmetků se považují za technologické a technické úbytky zásob, a tudíž jsou daňově uznatelné. Uplatněné náhrady zaměstnavatele vůči zaměstnanci, který zmetek vyrobil, se zahrnují do zdanitelných příjmů poplatníka.
Nahoru 2. Škoda jako daňový výdaj
Pro daňové řešení škod jako daňově uznatelného výdaje je směrodatné ustanovení § 25 odst. 1 písm. n) ZDP, kde se uvádí, že za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP.
V § 24 odst. 2 písm. l) ZDP jsou obsaženy tři druhy škod, které jsou zcela daňově uznatelné. Za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat:
-
škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,
-
škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem,
-
škody jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.
V pokynu GFŘ D-22 (bod 27 k § 24 odst. 2) se uvádí, že výše uvedené škody jsou daňovými výdaji u poplatníků vedoucích daňovou evidenci pouze za předpokladu, že nebyly již jako daňové výdaje uplatněny, a to ani v předchozích zdaňovacích obdobích.
Poplatník, který vede daňovou evidenci, si nemůže zahrnout ve výše uvedených třech případech škod jako daňově uznatelný výdaj výši škody na zásobách. Je tomu tak proto, že poplatník do daňových výdajů zahrnuje nákup zásob zboží nebo materiálu již při úhradě těchto zásob při jejich pořízení. Proto si nemůže tento poplatník zahrnout výši škody na zásobách ještě jednou. V případě škody na zásobách způsobené živelní pohromou, resp. škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem, si ponechá poplatník, který vede daňovou evidenci, v daňových výdajích výdaje spojené s pořízením zničených nebo odcizených zásob, které byly zahrnuty do daňových výdajů při jejich pořízení a zaplacení.
Škoda způsobená živelní pohromou
Za výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat škody vzniklé v důsledku živelních pohrom. Za živelní pohromu se dle § 24 odst. 10 ZDP považují:
nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod., povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
Aby mohlo dojít k daňovému uznání škody, musí být výše škody doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
Z výše uvedeného vyplývá, že pro daňové účely lze považovat za živelní pohromu pouze takovou událost, která není způsobena lidským faktorem. Např. v případě požáru je nutno poplatníkem prokázat v daňovém řízení, že se jedná o nezaviněný požár, tj. požár bez lidského zásahu (např. požár dle potvrzení policie vznikl úderem blesku, samovznícením apod.).
Areál firmy podnikatele byl zatopen při povodních. V důsledku znehodnocení 2 strojů byl vyřazen hmotný majetek v zůstatkové ceně 26 000 Kč a 54 000 Kč. S vyčíslenými škodami se ztotožnila ČSOB pojišťovna ve svém posudku. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Řešení:
Tento podnikatel si uplatní jako daňový výdaj zůstatkovou cenu obou vyřazených strojů, tedy částku 80 000 Kč. Pokud je podnikatel pojištěn a od pojišťovny obdrží pojistné plnění, bude toto předmětem zdanění jako zdanitelný příjem.
V důsledku zaplavení areálu podnikatele došlo ke znehodnocení zásob surovin, které podnikatel pořídil v minulém zdaňovacím období. Na základě provedené inventarizace skladu a skladových karet byla zjištěna škoda ve výši 45 000 Kč. Podnikatel zajistil posudek České pojišťovny potvrzující výši škod. Zničené zásoby byly protokolárně zlikvidovány. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Řešení:
Při vedení daňové evidence jsou u poplatníka výdaje za pořízené zásoby daňově uznatelné ve zdaňovacím období, kdy dojde k jejich zaplacení. Proto při vzniku škody na těchto zásobách nemůže podnikatel jako daňový výdaj opětovně uplatnit škodu na zásobách, protože hodnota zásob již byla uplatněna jako daňový výdaj při pořízení zásob a jejich zaplacení. Podnikatel ponechá výši znehodnocených zásob v již uplatněných daňových výdajích. V případě pojištění zásob uplatní plnou výši náhrady od pojišťovny jako zdanitelný příjem v termínu přijetí náhrady.
U poplatníka, který vede daňovou evidenci, se z výše uvedeného může zdát zbytečné zajišťovat posudek pojišťovny nebo soudního znalce o výši škody na zásobách. Není tomu tak. Kdyby tento posudek poplatník nezajistil a vzniklou škodu tak zákonem stanoveným postupem neprokázal správci daně při případné daňové kontrole, správce daně by vyloučil vzniklou škodu ze základu daně, tzn. že by o výši škody zvýšil daňový základ za příslušné zdaňovací období.
Škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem
Daňovým výdajem v příslušném zdaňovacím období je škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem. Vzhledem k tomu, že zákon uvádí jako nezbytnou podmínku daňové uznatelnosti škody potvrzení policie bez jejího bližšího označení, nemusí jít pouze o potvrzení Policie ČR, ale i o potvrzení zahraniční policie. To znamená, že pokud dojde ke škodě na majetku poplatníka v zahraničí a podle potvrzení místní policie je způsobil neznámý pachatel, je vzniklá škoda daňovým výdajem, a to bez ohledu na výši případné přijaté náhrady za pojistné plnění.
Na rozdíl od škody způsobené živelní pohromou nemusí být u škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem výše škody doložena posudkem pojišťovny nebo posudkem soudního znalce.
Může dojít k situaci, že škoda byla způsobena poplatníkovi v závěru zdaňovacího období a do termínu podání DPFO za uplynulé…
