Obchodní korporace, vznik, kapitálové transakce

Obchodní korporace, vznik, kapitálové transakce

Prof. Ing. Viola Šebestíková, CSc.

Úvod

Obchodním korporacím, tj. obchodním společnostem a družstvům, je s účinnosti od 1. ledna 2014 určen zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích (dále "ZOK"). V souvislosti s rekodifikací občanského práva se řada otázek souvisejících s obchodními korporacemi přesouvá do nového občanského zákoníku (dále "NOZ"). Tyto změny s sebou nesou změny i v dalších předpisech, pro naše potřeby zejména v účetnictví a v daňových zákonech. Byť většinou nejde o zásadní věcné změny, nutně musí být vnímány v jiném právním kontextu a za použití nové terminologie. Což v případě obchodních korporací platí dvojnásob.

Většinu podnikatelů a statutárních zástupců bude jistě prioritně zajímat, jak to bude s právy a povinnostmi korporací existujících před vznikem nové právní úpravy. ZOK sice v přechodných ustanoveních uvádí, že "tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne jeho účinnosti", avšak je třeba počítat s tím, že ZOK přináší některá nová pravidla nebo věcné změny, které se dotknou také fungujících společností, jejich společníků a členů orgánů a bude je nutno v krátkém čase do existujících znění společenských smluv a stanov zapracovat.

Především to znamená, že s účinností ZOK (ale i NOZ) pozbývají platnost všechna pravidla, která odporují nevylučitelným, neomezitelným, tedy závazným (kogentním) pravidlům nových právních norem, tj. ZOK a NOZ. V těchto případech mají korporace půlroční lhůtu (do 30. 6. 2014) na to, aby se podřídily konkrétním případům nově nastavených závazných pravidel. V praxi to bude znamenat přizpůsobení společenské smlouvy (stanov) úpravě ZOK, s doručením upravených znění do sbírky listin rejstříkového soudu. V případě volně upravitelných (dispozitivních) norem mohou korporace zůstat u původních pravidel. Anebo – nejpozději do dvou let (do 1. 1. 2016) od nabytí účinnosti ZOK – se mohou tomuto zákonu plně (en bloc) podřídit vlastním rozhodnutím, tj. absolutní změnou společenské smlouvy (stanov). Toto rozhodnutí nabude účinnosti teprve až v okamžiku zápisu do obchodního rejstříku (dále OR).

V dalším textu se zaměříme především na fakta a věcné změny zásadnějšího charakteru, dotýkající se korporací. Nejdříve z pohledu významnějších oblastí souvisejících s podnikatelským životem všech korporací a zúčastněných osob.

• Právnická osoba si nově může tvořit orgány i o jednom členu.

• Co se týče odměňování členů orgánů v souvislosti s výkonem jejich funkce, tak nově platí, že nebude-li odměna sjednána ve smlouvě o výkonu funkce (písemně), výkon funkce je bezplatný, tzn. že právo na odměnu už nevzniká ze zákona. Stejně jako smlouva o výkonu funkce podléhají schválení nejvyššího orgánu (valná hromada, s vyjádřením kontrolního orgánu) i jakákoliv jiná plnění vůči členům orgánů nebo osobě jim blízké. Neplatnost smlouvy způsobená na straně korporace zakládá nárok na odměnu obvyklou.

• ZOK zakotvil zvýšení rizika spojeného s výkonem funkce členů orgánů společnosti, a to zejména v případech, kdy společnosti hrozí úpadek. V kritických případech může být nastolen režim neomezeného ručení (i bývalých) členů statutárních orgánů. Pro členy orgánů to může znamenat také vydání prospěchu ze smlouvy o výkonu funkce (i bez rozhodnutí soudu, na základě výzvy insolvenčního správce), a to za dobu dvou let před právní mocí rozhodnutí o úpadku. Může jít i o korporací uhrazené životní pojištění, cestovní náhrady apod.

• Riziko v podobě náhrady újmy či splnění dluhů může vzniknout i ovládající nebo vlivné osobě. Domněnka ovládání (vedle min. 40 % na hlasovacích právech) se nově snížila na 30 % hlasovacích práv, pokud tento podíl představoval prostou většinu na posledních třech valných hromadách. Za vlivné osoby, které mohou způsobit úpadek společnosti, se považují osoby, které mohou rozhodujícím a významným způsobem ovlivnit chování obchodní korporace, např. i banky nebo právní či ekonomičtí poradci.

• Nově koncipovaný ZOK ruší koncernové smlouvy (ovládací smlouva, smlouva o převodu zisku), kdy pozbytí jejich účinnosti je spojeno s koncem účetního období, které nastane po 30. červnu 2014. Nahrazuje je úprava koncernu v ZOK.

• Uvolňují se pravidla pro nakládání s majetkem společnosti a vnitřní obchodování, což nepochybně s sebou nese zvýšení rizika s tím spojeného, s případnými důsledky v neomezeném ručení.

• Ze zákona rovněž ubyl rozsah předepsaných souhlasů valné hromady s uzavřenými smlouvami, mj. i při prodeji závodu, pachtu (nájmu) závodu apod. A pokud je souhlas ze zákona vyžadován a není udělen, neznamená neúčinnost smlouvy, jak tomu je nyní.

Společnost s ručením omezením

Pro společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) představuje nová úprava větší liberalizaci a emancipaci, přičemž u ní najdeme jen minimum odkazů na úpravu akciové společnosti (a. s.). Jejím zakladatelům a společníkům dává větší možnosti pro dohodu o jejich postavení. Na druhé straně je třeba být obezřetný při podpisu společenské smlouvy, která může obsahovat mnohá ustanovení, která dosud zákon nepřipouštěla, nyní mohou být výsledkem dohody společníků vyjádřené v tomto základním dokumentu. Týká se to např. prací a služeb, které mohou být společenskou smlouvou zakotveny jako povinnost společníka vůči společnosti (ovšem vklad prací či služeb do základního kapitálu nebude přípustný), anebo neomezená příplatková povinnost. Zajímavé, a pozornosti by neměly uniknout, jsou další změny v nové právní úpravě s. r. o.

• Bylo zrušeno omezení týkající se jednočlenné společnosti, kdy ObchZ zakazoval řetězení jednočlenných s. r. o., anebo omezoval účast jednoho společníka ve více než třech společnostech.

• Společenská smlouva nabývá na podstatnějším významu než dosud. Může určit, že jednatelé nebudou jednat samostatně, ale že tvoří kolektivní orgán (sbor jednatelů). Také mnohým rozhodnutím patřícím dosud dle ObchZ plně do kompetence valné hromady je třeba nově věnovat důkladnou pozornost ve společenské smlouvě. Jinak mohou nastat problémy, patové situace či překvapení pro společníky (např. u vypořádacího podílu, při příplatkové povinnosti, při výplatě podílu na zisku, v souvislosti s obchodovatelností kmenových listů apod.). Také pro změnu společenské smlouvy není zákonná opora v pouhém rozhodnutí valné hromady jako nyní. Musí to být výslovně připuštěno ve společenské smlouvě, jinak nastupuje povinnost souhlasu všech společníků.

• Co se týče základního kapitálu, došlo k výrazné změně v jeho povinné výši, kdy minimální výše vkladu jednoho společníka je ze zákona snížená na 1 Kč, což při absolutní akceptaci znamená problémy s platební schopností nově vzniklé společnosti. V případě ocenění nepeněžitých vkladů je znalec i nadále nezbytný, avšak nemusí být už jmenován soudem. I zde je patrný přesun zákonných povinností (dle ObchZ) do zodpovědnosti společníků a společnosti.

• Tvorba a použití rezervního fondu již nebude také zákonnou povinností. Tím se zvýší část zisku k rozdělení, ale také potenciální problémy, nebudou-li statutární orgány a společníci sami myslet na případné budoucí problémy v hospodaření a fond, příp. jiný vlastní zdroj pro tyto případy určený, nebudou tvořit.

• Obchodní podíl společníka s. r. o. může tvořit i více stejných podílů, resp. druhů podílů, kdy k jednomu druhu se musí vázat stejná práva a povinnosti. Přičemž obchodní podíl v s. r. o. může mít nově podobu listinného cenného papíru (tzv. kmenový list). Tím je nastolena snazší převoditelnost obchodního podílu, ale zároveň omezení kontroly nad jeho převodem. Tím také mohou vznikat problémy pro společnost i ostatní, zbývající, společníky. Při běžných převodech obchodního podílu, který nebude mít podobu cenného papíru, je nutné pravidla (omezení či bezproblémový převod) uvést ve společenské smlouvě.

• Je zakotven nový režim ve vztahu k výplatě vypořádacího podílu. Ze zákona (ZOK) na společnost už nepřechází uvolněný podíl. Ta má jen dispoziční, nikoliv vlastnické právo k uvolněnému podílu (při zániku účasti společníka ve společnosti jinak než převodem). Společnost má povinnost uvolněný podíl bezprostředně za přiměřenou cenu prodat a výtěžek – po odečtení nákladů společnosti a příp. pohledávek vůči společníkovi – vyplatit jako vypořádací podíl. Jedině společenská smlouva může nastolit jiný režim, např. v současnosti v ObchZ zakotvenou výplatu vypořádacího podílu v závislosti na vlastním kapitálu společnosti či na výši jejího čistého obchodního majetku (znalecké ocenění).

• Rozdělení zisku už nebude patřit k povinnostem společnosti (ze zákona není již přiznáno právo společníka na podíl na zisku jako dosud). Přiznán bude takový zisk, který schválí valná hromada. Ve společenské smlouvě lze zakotvit i nárok na pevný podíl na zisku, který bude v případě zisku vyplacen, aniž by procházel schválením valné hromady. Za pozornost stojí možnost společenskou smlouvou zakotvit výplatu podílu v nepeněžité podobě (naturáliích), což se může negativně dotknout hlavně menšinových společníků. Novinkou ve vztahu k zisku je možnost výplaty zálohy na podíl na zisk (na základě mezitímní účetní závěrky). Nicméně poslední slovo při výplatě podílu na zisku má statutární orgán společnosti (jednatel), který je povinen provést tzv. test solventnosti, tj. ověřit si, zda společnost vůbec na výplatu podílů má a nepřivodil-li by se výplatou úpadek společnosti (byť výplata byla schválena valnou hromadou).

• Jelikož ze zákona mizí omezení u příplatkové povinnosti, je třeba věnovat i zde pozornost ustanovení společenské smlouvy, které váže příplatkovou povinnost na rozhodnutí valné hromady. Ta může uložit příplatkovou povinnost v peněžité podobě (neomezeně, bez ohledu na výši vkladu společníka i proti vůli společníka). Ze zákona může nesouhlasící společník do jednoho měsíce od rozhodnutí valné hromady ze společnosti vystoupit, ale i toto právo může společenská smlouva vyloučit.

• Ze zákona se rozšiřují možnosti jednostranného vystoupení společníka, tj. zániku účasti společníka ve společnosti ze strany společníka. Může jít o reakci společníka v případech, kdy nesouhlasí např. s uloženou příplatkovou povinností, se změnou podnikatelské činnosti, s prodloužením činnosti společnosti, byť vznikla na dobu určitou, anebo při bezdůvodném, či liknavém odmítání souhlasu valné hromady s převodem podílu. Dosavadní způsoby zániku účasti…