Ocenění při nabytí více než jedné složky majetku
Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), ve znění pozdějších předpisů – zejména:
-
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), ve znění pozdějších předpisů – zejména:
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
-
Pokyn GFŘ D–59 k § 23 odst. 7 ZDP
Popis operace:
V dalším textu vymezíme dva základní případy nabytí majetku za jednu cenu (tyto základní případy mají několik dále uvedených variant):
- nabytí více složek majetku (případně i závazků) při nabytí obchodního závodu nebo v ostatních případech
- nabytí souboru movitých věcí sloužících jednomu účelu
A) NABYTÍ VÍCE SLOŽEK MAJETKU (ZÁVAZKŮ) PŘI NABYTÍ OBCHODNÍHO ZÁVODU NEBO V OSTATNÍCH PŘÍPADECH
Při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, pokud nelze jednotlivé složky majetku ocenit podle ZoÚ, ocení se jednotlivé složky majetku:
- při nabytí obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu, a to i při přeměně obchodní korporace s výjimkou změny právní formy
- oceněním jednotlivých složek majetku vedeného v účetnictví účetní jednotky, ze které bylo právo k obchodnímu závodu, pobočce nebo jiné části obchodního závodu převedeno nebo přešlo, nebo
- oceněním jednotlivých složek majetku podle zvláštního právního předpisu,
- v ostatních případech poměrným rozúčtováním celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny.
Případ a) bod 1.
Při nabytí obchodního závodu nebo jeho části je možné postupovat způsobem, že kupující nepřecení jednotlivé složky majetku, ale pro jejich ocenění použije údaje (ocenění) z účetnictví prodávajícího. Při porovnání kupní ceny se souhrnem ocenění majetku (v účetních hodnotách prodávajícího) sníženým o převzaté závazky vznikne rozdíl, který se účtuje na účet 027 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku (může být kladný i záporný).
Případ a) bod 2.
Při nabytí obchodního závodu nebo jeho části je možno postupovat i způsobem, že kupující přecení jednotlivé složky majetku. Při porovnání kupní ceny se souhrnem individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky vznikne rozdíl, který se účtuje na účet 015 – Goodwill (může být kladný i záporný).
Případ b)
Předmětem pořízení není obchodní závod (nebo jeho část), ale jedná se o pořízení více složek majetku za jednu cenu.
Komentář
ZoÚ stanoví, že účetní metodu oceňování majetku v uvedeném případě upraví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška pro účtující podnikatele (PVZÚ), která stanoví:
- Jestliže není předmětem pořízení obchodní závod (nebo jeho část), ale jedná se o pořízení více složek majetku (dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob, případně i finančního majetku, pohledávek apod.) za jednu kupní cenu, potom základem pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny se rozumí goodwill (zjištěný výše uvedeným způsobem, tzn. přeceněním jednotlivých složek majetku). Není-li zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou, popřípadě k dalším složkám majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví.
- Nejsou-li součástí nabytého majetku též závazky a jsou-li zároveň náklady na ocenění majetku nabytého podle odstavce 1 znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny podle odstavce 1 použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.
Komentář – odstavec (1) – viz dále příklad.
Při nákupu více složek majetku (dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zásob, případně i finančního majetku, pohledávek apod.) za jednu kupní cenu je nutno:
- individuálně přecenit jednotlivý nabytý majetek,
- od celkového součtu individuálně přeceněného majetku odečíst případné převzaté závazky (rozdíl jsou tzv. čistá aktiva),
- vypočítat rozdíl: (kupní cena – čistá aktiva) = základ pro poměrné rozúčtování.
Základ pro poměrné rozúčtování může být:
- roven nule,
- kladný,
- záporný.
ad a) Je-li základ roven nule, potom jednotlivý majetek zaúčtujeme podle individuálního ocenění.
ad b) Je-li základ kladný, potom je nutno poměrně zvýšit individuální ocenění majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou (peněžní prostředky, ceniny).
ad c) Je-li základ záporný, potom je nutno poměrně snížit individuální ocenění majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou (peněžní prostředky, ceniny).
Komentář – odstavec (2)
Vyhláška dále umožňuje pro případ, kdy součástí nabytého majetku nejsou závazky a odhad znalce by byl neúměrný významu ocenění, provést individuální ocenění kvalifikovaným odhadem, který však musí být přiměřený tržní hodnotě majetku.
B) NABYTÍ SOUBORU MOVITÝCH VĚCÍ SLOUŽÍCÍCH JEDNOMU ÚČELU
Při pořízení souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem,…