Ing. Blanka Jindrová
NahoruVěcná práva
Nový občanský zákoník – NOZ – strukturoval a doplnil věcná práva k věci cizí. Rozdělení těchto práv je v § 1257 – 1308 NOZ na:
a) právo stavby
b) věcná břemena
b1) reálná břemena (dočasný vlastník věci je jako dlužník zavázán vůči oprávněné osobě něco jí dávat nebo něco konat)
b2) služebnosti (postihují vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet)
b21) pozemkové služebnosti
– inženýrská síť
– opora cizí stavby
– právo na svod dešťové vody
– služebnost stezky, průhonu, cesty
– právo pastvy
– osobní služebnosti
b22) služebnost bytu
NahoruVěcná břemena v účetnictví
Věcná břemena mohou být v účetnictví zachycena 5 způsoby:
1. součást ocenění pořizované stavby, vykazované v položce "B.II.7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek", resp. "B.II.2. Stavby", jako náklad související s jejím pořízením (§ 47 PVZÚ); zpravidla účty 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek a 021 – Stavby;
2. samostatný dlouhodobý hmotný majetek, vykazovaný v položce "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek", jde-li o věcné břemeno k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva (kam patří v úvodu uvedené "osobní služebnosti"), a není-li součástí ocenění stavby ani zásob, a to bez ohledu na výši ocenění [§ 7 odst. 6 písm. c) PVZÚ]. Použitým účtem je zpravidla účet 029 – Jiný dlouhodobý hmotný majetek. Lze se domnívat, že pod pojmem "užívací právo" je v tomto ustanovení zahrnuta služebnost užívacího práva upravená v § 1283 a násl. NOZ, popř. i jiná služebnost, jejíž podstatou je užívání cizí věci;
3. samostatný dlouhodobý nehmotný majetek, vykazovaný v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", pokud věcné břemeno nesouvisí s pozemkem, stavbou ani zásobami, přičemž doba použitelnosti přesáhla jeden rok a výše ocenění limit stanovený účetní jednotkou pro začlenění mezi dlouhodobý nehmotný majetek (§ 6 odst. 1 PVZÚ); obvykle půjde i nadále o účet 014 – Ocenitelná práva;
4. součást ocenění pořizovaných zásob, vykazovaného v položce "C.I.5. Zboží", jako náklad související s jejich pořízením (§ 49 PVZÚ); např. účty 131 – Pořízení zboží a 132 – Zboží na skladě a v prodejnách;
5. v ostatních případech se věcné břemeno zaúčtuje přímo do provozních nákladů, a to obvykle s využitím účtu 518 – Ostatní služby, případně 548 – Ostatní provozní náklady, přičemž pokud byly naplněny podmínky pro časové rozlišení, tak v odpovídajícím časovém rozlišení nákladu.
Doba odpisování věcného břemene účtovaného u oprávněného na příslušných účtech samostatného dlouhodobého majetku záleží na tom, zda byla smlouva o věcném břemeni uzavřena na dobu určitou či neurčitou. V případě, že je doba odpisování stanovena na dobu určitou – odepisuje se po tuto dobu, v případě doby neurčité rozhodne účetní jednotka o době odpisování v souladu se svými vnitřními předpisy.
NahoruPrávo stavby
Právo stavby je novým pojmem umožňujícím nakládat se stavbami odděleně od pozemku. Má nehmotnou povahu a je klasifikováno jako nehmotná věc a současně jako nemovitá věc. Je speciálním věcným právem k cizí věci, které osobu, jíž toto právo přísluší (stavebníka), opravňuje mít na cizím pozemku stavbu (na jeho povrchu nebo pod povrchem) a užívat ji. Zahrnuje jednak možnost vybudovat stavbu novou, může ale spočívat i v oprávnění převzít již existující stavbu, což je užitečné zejména za účelem její opravy či modernizace. Nijak nevymezuje ani účel ani typ stavby, k němuž lze právo stavby zřídit.
Stavba, kterou stavebník postaví (nebo v souvislosti se zřízením práva stavby převezme od vlastníka pozemku), je součástí práva stavby. Proto s ní nelze samostatně nakládat – nelze ji samostatně prodat, darovat, zřídit k ní zástavní právo apod. Převádět lze pouze právo stavby a vlastní stavba přechází s ním jako jeho součást. Ke stavbě jako takové stavebníkovi vlastnické právo nevznikne, přestože má stejná práva, jako kdyby stavbu vlastnil. K zatíženému pozemku má právo se chovat jako poživatel (§ 1250 NOZ a § 1285 NOZ).
Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci; kromě koupě nebo směny je lze však i vydražit, vložit do obchodní společnosti, prodat atd. Je možné zřídit ho vždy jako právo dočasné, s maximální délkou trvání 99 let, existují však možnosti jeho prodloužení.
Smluvně lze zřídit právo stavby bezúplatně i za úplatu, buď jednorázovou, ve splátkách, nebo v opakujících se dávkách (stavební plat). Právo stavby zanikne uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, dále dohodou mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem, jestliže již žádný z nich nebude mít na další existenci práva stavby zájem. Právo stavby může zaniknout i rozhodnutím státního orgánu.
Nebylo-li sjednáno, že je třeba po uplynutí sjednané doby stavbu odstranit, stane se součástí pozemku, na kterém je postavena. Hlavní přínos zřízení práva stavby pro vlastníka pozemku…
