Přehled o peněžních tocích
Ing. Pavla Strakošová
Právní úprava:
-
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ), ve znění pozdějších předpisů – zejména:
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele č. 023 – Přehled o peněžních tocích
Popis operace:
Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích.
Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat tento přehled.
Vymezení kategorií účetních jednotek je uvedeno v článku Účetní závěrka.
O stavu peněžních prostředků ve firmě informuje sestavená rozvaha, jde o stav peněžních prostředků k datu sestavení tohoto výkazu. O pohybu peněžních prostředků, případně peněžních ekvivalentů za interval, informuje přehled o peněžních tocích (cash flow).
Přehled o peněžních tocích se sestavuje za běžné a minulé účetní období.
Pojem cash flow je složen z anglických slov "cash“ (peníze) a "flow“ (tok), tedy tok peněz. Historicky "starší“ účetní výkazy – rozvaha a výkaz zisku a ztráty – jsou založeny na tzv. akruální bázi, to znamená zachycení účetních operací do výkazů v tom období, kdy se staly (časově i věcně souvisí s daným účetním obdobím), bez ohledu na to, zda došlo zároveň k pohybu peněz. Čili zobrazují operace spojené s výnosy a náklady bez ohledu na to, zda došlo v případě výnosů k příjmu peněz a v případě nákladů k výdaji peněz.
Přehled o peněžních tocích informuje o pohybu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za určitý časový interval; při jeho sestavování je třeba především podchytit přehled operací, jimiž se stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na jedné straně zvýšil a na druhé straně snížil, a dále každý tento pohyb zatřídit do tří sektorů:
-
provozního,
-
investičního,
-
finančního.
Provozní činností se rozumí základní výdělečná činnost, kterou nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti.
Investiční činností se rozumí pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku z titulu prodeje, případně činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.
Finanční činnosti jsou zobrazovány takovými účetními případy, které mají za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a změny dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků (zejména z titulu přijatých úvěrů a zápůjček).
Hospodářským procesem dochází nepřetržitě k pohybu hodnot, který se projevuje změnami stavů položek aktiv a pasiv včetně změn hodnoty peněžních prostředků a zisku.
Můžeme identifikovat čtyři základní typy hospodářských transakcí, tj. transakce:
-
finančně účinné (ovlivňují peněžní prostředky), neovlivňují zisk,
-
ziskově účinné (ovlivňují zisk), neovlivňují peněžní prostředky,
-
ziskově i finančně účinné,
-
neovlivňující ani zisk, ani peněžní prostředky.
Sestavování přehledu o peněžních tocích
Přehledy mohou mít různou formu a obsahovou náplň; zpravidla:
-
přímou metodou, tj. přehled sestavovaný na základě toků plateb,
-
nepřímou metodou, tj. přehled sestavovaný na základě zisku za běžné období korigovaný o změny rozvahových položek.
Každou změnu v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů přehledu o peněžních tocích oproti předchozímu účetnímu období je třeba uvést v příloze v účetní závěrce.
Základní souvislosti v přehledu o peněžních tocích
Základní kontrolní vazba:
F = (A + B + C) = (R – P)
Přehled o peněžních tocích (cash flow) tvoří významnou součást finanční analýzy. Cílem je zhodnocení peněžních toků z hlediska jejich vlivu na finanční pozici firmy.
Provozní činnost podniku je z finančního hlediska nejvýznamnější. Peněžní toky generované touto činností je možno považovat za výraz firemní nezávislosti, resp. vnitřní síly firmy k financování potřeb majících primární význam pro budoucí existenci a vývoj firmy. Čili provozní činnost by měla být vždy kladná (zde by se měly peníze získávat).
Investiční činnost by měla být vždy schodková (jinak firma začíná rozprodávat sama sebe).
Sestavování přehledu o peněžních tocích v rámci roční účetní závěrky představuje záznam roční historie o peněžních tocích. Při zpracování by měl být kladen hlavní důraz na srozumitelnost.
Vazba přehledu o peněžních tocích na rozvahu
Z rozvahy můžeme vyčíst celkový pohled na majetek; zjistíme počáteční stav peněz (= sloupec minulé účetní období) a konečný stav peněz (= sloupec za běžné účetní období).
Pokud firma neuvažuje v přehledu s žádnými peněžními ekvivalenty, potom počáteční (P) a konečný (R) stav peněz musí v přehledu o peněžních tocích navazovat na údaje v rozvaze.
Pokud zahrnuje účetní jednotka do přehledu i peněžní ekvivalenty (tím rozumíme krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno směnitelný za předem známou částku peněz a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase), potom samozřejmě tuto informaci nezjistíme z rozvahy, ale z přílohy v účetní závěrce.
Za peněžní ekvivalenty se považují např. dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.
Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze.
Účetní jednotka může zvolit podrobné nebo souhrnné členění položek přehledu o peněžních tocích; je-li to vhodné, uvede vysvětlivky.
Základní souvislosti v účetních výkazech představují souhrnné údaje. Značnou část informací je třeba čerpat z přílohy, která bývá velmi často opomíjena (nebo dokonce se nezpracovává vůbec). Veškeré údaje v účetních výkazech včetně přílohy v účetní závěrce musí na sebe navazovat.
Příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích (cash flow):
Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním
Do ukazatele nejsou zahrnuty účty skupiny 59x, které představují nákladové položky splatné a odložené daně z příjmů, dodatečné odvody daně z příjmů a převod podílu společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností.
A.1. Úpravy o nepeněžní operace A.1. = A.1.1. až A.1.5.
A.1.1. Jedná se o čistě nepeněžní operace, které snížily zisk, ale neovlivňují peněžní prostředky,…