Ing. Pavla Strakošová
Struktura účetní závěrky souvisí se zařazením účetní jednotky do příslušné kategorie (mikro, malá, střední nebo velká).
Novela ZoÚ (Sněmovní tisk 783), která implementuje novelu evropské účetní směrnice, zvyšuje hodnoty peněžních kritérií pro kategorizaci, tzn. aktiv celkem a ročního úhrnu čistého obratu. Nové vyšší hodnoty peněžních kritérií účetní jednotka použije poprvé pro účetní období kalendářního roku 2024 a pro změnu kategorie účetní jednotky pro účetní období roku 2025. V účetním období roku 2025 účetní jednotka pro kategorizaci bude posuzovat kritéria aktiva celkem a roční úhrn čistého obratu dosažených za rok 2023 podle "starých" hodnot a tato kritéria dosažená za rok 2024 podle hodnot "nových".
Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot:
Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky:
A dále za velkou účetní jednotku se vždy považuje
-
subjekt veřejného zájmu,
-
vybraná účetní jednotka.
Aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy (netto aktiva).
Ročním úhrnem čistého obratu se rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12. Čistým obratem se rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období.
Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.
A nyní již k pravidlům sestavení účetní závěrky.
Základní vymezení účetní závěrky je zakotveno v zákoně o účetnictví v části třetí.
Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji:
- rozvaha (bilance),
- výkaz zisku a ztráty,
- příloha.
Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i
Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.
Každá z položek
obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období ("minulé účetní období").
Náležitosti účetní závěrky
Povinné náležitosti účetní závěrky jsou stanoveny v § 18 ZoÚ:
Účetní závěrka musí obsahovat:
- obchodní firmu nebo název a sídlo (právnické osoby); obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště (fyzické osoby),
- identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
- právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
- předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
- rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
- okamžik sestavení účetní závěrky,
- podpisový záznam oprávněné osoby (statutární orgán).
Účetní jednotky sestavují:
Ve zkráceném rozsahu (nestanoví-li ZoÚ jinak) mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nemají povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem (pokud se dobrovolně nerozhodnou sestavovat a předkládat účetní závěrku v plném rozsahu).
Povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem (za dále vymezených podmínek) mají účetní jednotky:
-
kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis;
-
velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu);
-
střední účetní jednotky;
-
malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
- aktiva celkem (netto) 40 000 000 Kč,
- roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,
- průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50;
-
ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty ze tří uvedených.
Velké účetní jednotky (s uvedenou výjimkou) a střední účetní jednotky mají tedy vždy povinnost auditu, to znamená, že netestují dvě období po sobě jdoucí. Pokud by například vznikla firma v běžném roce a splnila již v tomto roce parametry po její zařazení do kategorie střední nebo velká, potom již tento běžný rok má povinnost auditu.
Malé účetní jednotky testují dvě období a tři parametry; přičemž buď stačí překročení či dosažení jednoho parametru (akciová společnost, svěřenský fond) nebo dvou parametrů (ostatní).
Účetní jednotky výše uvedené nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku
-
sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor);
-
sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu (pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor);
-
pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.
Zákon o účetnictví dále rozlišuje účetní závěrku:
-
řádnou,
-
mimořádnou,
-
mezitímní.
Řádná účetní závěrka se sestavuje k poslednímu dni účetního období.
Mimořádná účetní závěrka se sestavuje v ostatních případech uzavírání účetních knih.
Mezitímní účetní závěrka se sestavuje v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a provádějí inventarizaci jen pro účely vyjádření zásady opatrnosti (tj. zohlednění předvídatelných rizik a ztrát); ostatní ustanovení ZoÚ týkající se účetní závěrky platí obdobně.
Účetní závěrka sestavená podle mezinárodních účetních standardů
Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie. Další základní pravidla k sestavení této účetní závěrky jsou uvedena v § 19a ZoÚ.
Použití mezinárodních účetních standardů v konsolidaci podle § 23a ZoÚ
Konsolidující účetní jednotka, která je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu se sídlem v členském státě Evropské unie, použije pro sestavení konsolidované účetní závěrky mezinárodní účetní standardy.
Konsolidující účetní jednotky neuvedené v předchozím textu mohou pro sestavení konsolidované účetní závěrky použít mezinárodní účetní standardy.
Konsolidovaná účetní závěrka
Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka skupiny podniků, která slučuje stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření za konsolidační celek.
Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka sestavená a upravená metodami konsolidace podle ZoÚ. Základní pravidla pro sestavení konsolidované účetní závěrky jsou stanovena v § 22 až 23b ZoÚ. Další pravidla jsou vymezena vyhláškou v § 62 až 67 PVZÚ.
Výroční zpráva
Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, mají současně povinnost vyhotovit výroční zprávu v minimální struktuře uvedené v § 21 ZoÚ. Výroční zprávu je auditor povinen ověřit.
Minimální obsah výroční…
