Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele
Popis operace:
Účetní předpisy vymezují rozvahovou položku "Výdaje příštích období" jako náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.
Opět jde o metodu, kterou musí mít účetní jednotka ve svém arzenálu, má-li být zjišťován její výsledek hospodaření na akruálním principu, tj. jako rozdíl výnosů a nákladů, a nikoliv jako rozdíl příjmů a výdajů. Použije se tehdy, když v průběhu účetního období nebyl žádným jiným standardním způsobem zúčtován do výsledku hospodaření určitý náklad, který však danému účetnímu období přísluší (časově a věcně s ním souvisí). Firma tedy ani neuskutečnila výdaj, ani nemá k dispozici doklad, podle nějž by mohla příslušný náklad zaúčtovat souvztažně se vznikem závazku. Přesto bezpečně zná výši nákladu, jeho věcný titul (účel) a účetní období, do kterého spadá. Koncem účetního období proto musí účtovat o výdaji příštích období, aby výsledek hospodaření věrně a poctivě zobrazoval skutečnost. Jestliže by firma znala věcný titul nákladu a účetní období, s nímž souvisí, ale neznala by přesně jeho výši, nejednalo by se o výdaje příštích období, nýbrž by bylo účtováno o dohadných položkách pasivních. Pro dohadné položky je typické, že se jejich výše odhaduje (není přesně doložena). Jak dohadné účty, tak i časové rozlišování v užším slova smyslu mají shodný cíl, zajistit věcnou a časovou správnost vykázaného výsledku hospodaření, a proto jsou oba součástí termínu časové rozlišování v širším slova smyslu, i když v rozvaze jsou vykazovány odděleně.
Nejčastějšími případy, o nichž se účtuje výše popsaným způsobem, jsou náklady vznikající na podkladě různých uzavřených smluv, přičemž k placení dochází zpětně. Náklad je tedy podložen (dokladován) přímo smlouvou, a nikoliv např. fakturou nebo jiným vyúčtováním, podle kterého by bylo již v průběhu účetního období účtováno o závazku. Obvykle se uvádí jako příklad pozadu placené nájemné a pachtovné. Může však jít i o jiné pozadu hrazené náklady.
Účetní doklady:
Účtujeme zpravidla podle interních účetních dokladů, které odkazují na příslušné smlouvy. Mohou existovat i doklady speciální vytvořené účetní jednotkou podle jejích konkrétních potřeb.
Analytické účty:
Analytické účty se vedou především podle jednotlivých druhů nákladů, které se časově rozlišují, aby bylo možné oddělit různé věcné tituly časového rozlišování.
Nejčastější chyby:
Obdobně jako u příjmů příštích období je potřeba zajistit, aby k jejich zúčtování koncem účetního období vůbec došlo. Není to tak docela samozřejmé, neboť doklad, podle kterého se účtuje, musí vyhotovit účetní jednotka sama na základě znalosti situace (jde o interní účetní doklad). Nevyúčtování výdajů příštích období má za následek vykázání nižšího výsledku hospodaření a základu daně z příjmů v běžném roce.
Dále je nutné upozornit, že rozvaha společnosti neobsahuje možnost rozdělit položky časového rozlišení na dlouhodobé a krátkodobé. Je tedy nutné v případě, kdy budou výdaje příštích období splatné za více než jedno účetní období uvést tuto…
