Záloha na podíl na zisku

Záloha na podíl na zisku

Ing. Pavla Strakošová

Popis operace:

Obecné vymezení

V následujícím textu je pro úplnost uvedena i problematika podílů na zisku, protože při určování výše zálohy na podíl na zisku je zapotřebí brát v úvahu i limitní podmínky, které stanovuje ZOK pro rozdělení podílů na zisku.

Maximální výše vyplacené zálohy (§ 35 odst. 1 ZOK)

Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.

Ustanovení § 35 odst. 1 ZOK limituje maximální možnou částku k vyplacení.

Maximální částka zálohy na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet:

• výsledku hospodaření běžného účetního období (zisk) a

• nerozděleného zisku z minulých let a ostatních (disponibilních) fondů ze zisku

snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se ZOK a společenskou smlouvou.

Výsledek výpočtu udává maximální možnou částku k vyplacení. Při rozhodování o výši zálohy musí být brána v potaz i ekonomická výkonnost obchodní korporace za určité delší období nikoli pouze aktuální hospodářský výsledek i splnění dalších podmínek, například očekávaný vývoj účetní jednotky do konce řádného běžného účetního období. Lze doporučit korigovat částku vypočtené zálohy spíše směrem dolů.

Statutární orgán by měl vždy zvažovat, pokud nemá obchodní korporace volné peněžní prostředky na vyplacení záloh na podíl na zisku, zda je z ekonomického hlediska vhodné zatížit ji jen z tohoto důvodu úvěrem. To musí posoudit s péčí řádného hospodáře.

Při stanovení výše zálohy na podíl na zisku je zapotřebí opatrnosti, neboť v případě, že by se zhoršily hospodářské výsledky, vznikla by povinnost část, popřípadě celou zálohu vrátit. Je proto třeba, aby při stanovení konkrétní výše zálohy postupovali členové statutárního orgánu obezřetně s péčí řádného hospodáře a měli by při tom kvalifikovaně odhadnout, jaký bude další vývoj hospodaření společnosti. Z toho i plyne, že by statutární orgán měl dbát na to, aby mezi dnem sestavení účetní závěrky, dnem, k němuž byla sestavena a dnem vyplacení záloh na podíl na zisku neuběhla příliš dlouhá doba. Tím se může riziko odpovědnosti za škodu snížit.

ZOK neupravuje zálohu na jiné vlastní zdroje, nelze tedy vyplatit zálohu na jiné vlastní zdroje.

Při určování výše zálohy na podíl na zisku je zapotřebí brát v úvahu limitaci v § 40 odst. 1 a 2 ZOK, která je stanovena pro rozdělení zisku.

Omezení rozdělení a výplaty podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích

Kapitálová společnost nebo družstvo nesmí podle § 40 odst. 1 ZOK rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.

Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo podle § 40 odst. 2 ZOK rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 ZOK alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 ZOK.

Obchodní korporace nesmí podle § 40 odst. 3 ZOK vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku.

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích – § 34 odst. 1, 2 ZOK

Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak (§ 34 odst. 1 ZOK).

Účetní jednotka může v případě podílů vyplatit nejen zisk, ale i jiné vlastní zdroje.

Částka k rozdělení v případě podílů nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští (§ 34 odst. 2 ZOK).

Do výpočtu výše částky k vyplacení podílu na zisku ZOK zahrnuje i ostatní fondy ze zisku, což jsou takové fondy ze zisku, se kterými může účetní jednotka volně disponovat. Jde především o fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravují účetní předpisy, jako například fondy z přecenění majetku a závazků, nicméně i ZOK obsahuje takovou úpravu (§ 316 ZOK).

Důvodová zpráva k zákonu č. 33/2020 Sb., která k 1. 1. 20121 novelizovala ZOK, obsahuje tabulku, která uvádí jednotlivé položky vlastního kapitálu členěné podle rozvahy. U těchto položek tabulka následně uvádí, zdali tyto položky lze případně nelze rozdělit podle pravidel stanovených ZOK.

Které části vlastního kapitálu se rozdělují jako zisk a které jako jiné vlastní zdroje vyplývá z tabulky výše.

Návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů by navíc měl vždy obsahovat uvedení účtu vlastního kapitálu, z něhož dojde k rozdělení.

Pokud je rezervní fond součástí zakladatelských nebo společenských smluv nebo stanov korporací, jedná se o "zakázaný", a tudíž pro výplatu záloh nepoužitelný zdroj.

Rezervní fond

K výplatě záloh nelze použít rezervních fondů, které jsou tvořeny k jiným účelům. ZOK obsahuje novou úpravu rezervního fondu. Společnost s ručením omezeným již nemusí povinně tvořit rezervní fond. Akciová společnost povinně tvoří rezervní fond pouze ve dvou případech. Podle ustanovení § 316 ZOK tehdy, kdy společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond a dále podle ustanovení § 311 písm. f) ZOK, kdy společnost vytvoří zvláštní rezervní fond ve výši poskytnuté tzv. finanční asistence.

Vlastní zdroje v účetnictví

Vlastní kapitál je v účetnictví definován v části 3.1.1. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky. O vlastním kapitálu účetní jednotky účtují na účtech účtových skupin 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy až 43 – Výsledek hospodaření. Do vlastního kapitálu patří syntetické účty:

411 – Základní kapitál

412 – Ážio

413 – Ostatní kapitálové fondy

414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací

419 – Změny základního kapitálu

421 – Rezervní fond

423 – Statutární fondy

424 – Ostatní fondy

427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let

418 – Nerozdělený zisk minulých let

429 – Neuhrazená ztráta minulých let

431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku

Vypořádání, případně vrácení zálohy na podíl na zisku

Každou zálohu, tedy i zálohu na výplatu podílu na zisku je zapotřebí vyúčtovat.

Podle § 35 odst. 2 ZOK se záloha na podíl na zisku musí vracet, pokud řádná nebo mimořádná účetní závěrka nebyla schválena do 3 měsíců ode dne, kdy měla být schválena. U kapitálových společností a družstva stanoví zákon o obchodních korporacích lhůtu, v níž musí valná hromada (členská schůze) projednat řádnou účetní závěrku (§ 181 odst. 2, § 403 odst. 1 a § 638 odst. 1 ZOK), a to do 6 měsíců od skončení účetního období.

Záloha na podíl na zisku musí být vrácena, nebude-li účetní závěrka schválena do devíti měsíců od konce účetního období, za nějž byla sestavena.

Záloha na podíl na zisku musí být vypořádána:

a) ke dni splatnosti podílu na zisku, resp. prvému dni, v němž může obchodní korporace splnit dluh vyplatit podíl na zisku, pokud se tak stalo ve lhůtě podle § 35 odst. 2 ZOK, ledaže výše rozděleného zisku nedosahuje alespoň výše vyplacených záloh a současně má obchodní korporace zdroje na "další" vyplacení zisku v daném účetním období,

b) bylo postaveno na jisto, že právo na podíl na zisku ve lhůtě stanovené v § 35 odst. 2 ZOK nevznikne, ke dni, kdy se tak stalo,

c) uplynutím lhůty devíti měsíců od konce účetního období, je-li podmínkou vzniku práva na podíl na zisku schválení účetní závěrky bez rozhodnutí nejvyššího orgánu o rozdělení zisku, nebo

d) koncem následujícího účetního období, je-li podmínkou vzniku práva na podíl na zisku rozhodnutí nejvyššího orgánu, a ten ve stanovené lhůtě o rozdělení zisku nerozhodl.

V § 35 odst. 2 ZOK se upravuje lhůta, do kdy nejpozději musí být záloha na podíl na zisku vrácena, pokud nevzniklo do stanovené doby právo na podíl na zisku, na nějž byla záloha vyplacena, resp. nenastala jeho splatnost. Jinak řečeno, jde o stanovení nejpozdějšího okamžiku, do kdy musí být záloha vypořádána (zúčtována). To ale neznamená, že nemusí být vypořádána již předtím, pokud nastala splatnost pohledávky na podíl na zisku, na níž byla záloha poskytnuta nebo je postaveno na jisto, že pohledávka na podíl na zisku nevznikne. Pro stanovení okamžiku vypořádání (zúčtování zálohy) na podíl na zisku platí následující.

Nastane-li splatnost pohledávky z titulu podílu na zisku před uplynutím lhůty stanovené v § 35 odst. 2 ZOK, provede se vypořádání k okamžiku splatnosti. Jakým způsobem bude záloha vypořádána, závisí na tom, zda podíl na zisku bude vyšší, stejný nebo nižší než poskytnuté záloha.

Bude-li vyplacená záloha vyšší, vznikne ke dni splatnosti podílu na zisku povinnost vrátit přeplatek vyplacené zálohy.

Bude-li podíl na zisku větší než vyplacená záloha, je povinna obchodní korporace oprávněné osobě doplatit rozdíl.

Pokud výše podílu na zisku odpovídá vyplacené záloze, je záloha vypořádána k okamžiku splatnosti podílu na zisku bez dalšího.

Nebude-li pohledávka na zaplacení podílu na zisku splatná do konce lhůty uvedené v § 35 odst. 2 ZOK, vznikne povinnost vyplacenou zálohu vrátit.

Bude-li jisté, že právo na podíl na zisku nevznikne ještě před uplynutím lhůty stanovené v § 35 odst. 2 ZOK, protože např. schválená účetní závěrka nevykazuje žádný disponibilní zisk, vznikne povinnost vrátit zálohu k tomuto okamžiku.

Z žádného ustanovení ZOK neplyne, že v případě, kdy účetní období skončilo ztrátou a příslušný orgán rozhodně o její úhradě, nemůže současně rozhodnout o rozdělení zisku, jehož zdrojem bude výsledek hospodaření minulých let a disponibilní fondy ze zisku.

Zápis v evidenci skutečných majitelů

Podmínku pro výplatu podílu na zisku obsahuje rovněž § 53 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, účinný od 1. června 2021. Tento zákon zakazuje obchodní korporaci vyplatit podíly na zisku (i zálohy) fyzické osobě, pokud není zapsána v evidenci skutečných majitelů dále jen jako skutečný majitel. Rovněž zakazuje výplatu podílu na zisku právnické osobě (nebo svěřenskému fondu), která nemá v evidenci zapsaného skutečného majitele. Statutární orgán by měl vždy před výplatou podílu na zisku (nebo zálohy) prověřit, že je podmínka zápisu v evidenci splněna.

Schválení mezitimní účetní závěrky nejvyšším orgánem podle ZOK

Podkladová mezitimní účetní závěrka schválení nejvyšším orgánem kapitálové společnosti nepodléhá, jelikož se v § 190 odst. 2 písm. g), § 421 odst. 2 písm. g) ZOK stanoví, že mezitímní účetní závěrka podléhá schválení nejvyšším orgánem pouze v případech, kdy její schválení vyžaduje zákon. V § 35 odst. 1 ZOK se takové schválení podkladové mezitímní účetní závěrky nevyžaduje.

Kontrola mezitimní účetní závěrky dozorčí radou

Podle § 201 odst. 2 písm. b) ZOK kontroluje dozorčí rada společnosti s ručením omezeným účetní závěrky bez rozlišení, tedy i mezitímní účetní závěrky. V akciové společnosti s dualistickým systémem přezkoumává dozorčí rada vždy i mezitímní účetní závěrku, jak výslovně stanoví § 447 odst. 3 ZOK.

Mezitimní účetní závěrka podle účetních předpisů

Mezitimní účetní závěrka, která se sestavuje v průběhu účetního období k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, se podle § 19 odst. 3 ZoÚ sestavuje v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy.

Při mezitimní účetní závěrce se neuzavírají účetní knihy, nezachycuje se účetní výsledek hospodaření na účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, inventarizace se provádí jen pro účely vyjádření ocenění podle § 25 odst. 3 ZoÚ.

Podle ustanovení § 25 odst. 3 ZoÚ účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení, hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta. Ustanovení zákona o účetnictví o oceňování ve smyslu § 25 odst. 3 ZoÚ vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku.

Ostatní ustanovení zákona o účetnictví, která se týkají účetní závěrky, platí i pro mezitimní účetní závěrku obdobně, tzn., že se účtuje se o odpisech, tvoří se opravné položky k aktivům, tvoří se rezervy, účtuje se o časovém rozlišení nákladů a výnosů, cizí měny se přepočtou na českou měnu aktuálním kursem ČNB.

Z pohledu ZDP se k okamžiku sestavení mezitimní účetní závěrky nepodává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Daňová povinnost se vyčíslí za období od začátku účetního, resp. zdaňovacího období do okamžiku sestavení mezitimní účetní závěrky a zaúčtuje se rezerva na splatnou daň.

Audit mezitimní účetní závěrky

Povinnost auditu mezitimní účetní závěrky u povinně auditovaných účetních jednotek přímo ze ZOK ani ze zákona o účetnictví nevyplývá, nicméně je vhodné závěrku nechat ověřit auditorem pro zajištění spolehlivé výše vykázaného výsledku hospodaření. Audit by měl osvědčit i splnění podmínek požadovaných ustanovením § 35 ZOK.

Pokud existuje reálná možnost případné vratky podílu na zisku, lze přijatou zálohu zachytit v závazcích. Rozvahové účtování by mělo přicházet v úvahu v případě, pokud existuje reálná možnost, že peněžní prostředky bude muset příjemce povinně vrátit, což se může stát v případě, že podíl na zisku nebude valnou hromadou schválen. Ve výnosech bude následně částka proúčtována v okamžiku jejího schválení valnou hromadou.

Propadnutí práva na podíl na zisku (§ 40 odst. 4 ZOK)

Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl z důvodu tzv. protiinsolvenčního pravidla vyplacen do konce účetního období, zaniká. K takové skutečnosti může dojít právě v případě, kdy valná hromada podíly na zisku (či vlastních zdrojích) schválila, nicméně statutární orgán podíly následně k datu jejich splatnosti odmítl vyplatit z důvodu ohrožení splnění protiinsolvenčního pravidla.

Nevyplacený podíl na zisku se vrací na účet nerozděleného zisku minulých let, aby se dále nevyskytoval jako závazek společnosti vůči společníkům. Nevyplacený vlastní zdroj se vrací na účet, na kterém byl původně zachycen.

Pro zaúčtování vrácení podílu na zisku na účet nerozděleného zisku minulých je možné najít inspiraci v Interpretaci Národní účetní rady I-15 – Zúčtování nevyplacených přiznaných podílů na zisku. (Nebude účtováno podle ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy bodu 4.1.3, kdy se právně zaniklé dluhy zaúčtují do provozních výnosů.)

Účtování zálohy na výplatu podílů na zisku

Úprava záloh na podíly na zisku je v účetnictví zobrazena v pasivech rozvahy, kde je rozvahová položka ve vlastním kapitálu "A.VI. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (–)". Tato položka snižuje vlastní kapitál účetní jednotky.

Základní postupy účtování záloh na podíly na zisku jsou stanoveny v kapitole 3.1.12. ČÚS pro podnikatele č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.

Na vrub příslušného účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vykazovaném v nové rozvahové položce "A.VI. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (–) se účtuje v případě rozhodnutí o zálohách na podíly na zisku se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům. Ve prospěch účtu účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření vykazovaném v položce "A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku (–) se účtuje na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní jednotky o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty se souvztažným zápisem zejména na vrub příslušného účtu účtové skupiny 36 – Závazky ke společníkům, příslušného účtu účtové skupiny 35 – Pohledávky za společníky nebo příslušného účtu účtové skupiny 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření. Další postupy účtování jsou obsaženy i v ČÚS č. 002 Otevírání a uzavírání účetních knih.

V rámci účtové skupiny 43 – Výsledek hospodaření je zapotřebí podle výše uvedených účetních postupů zřídit zvláštní syntetický účet, který k rozvahovému dni bude vykazovat zůstatek, jestliže bude rozhodnuto o zálohách, např. syntetický účet 432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku.

Aktivní zůstatek tohoto syntetického účtu se v rozvaze vykáže se záporným znaménkem v položce vlastního kapitálu. Zůstatek účtu bude pro zachování bilanční kontinuity převeden do počátečního stavu následujícího účetního období. V tomto následujícím účetním období by mělo dojít:

• ke schválení účetní závěrky bezprostředně předcházejícího účetního období valnou hromadou,

• k rozdělení výsledku hospodaření a

• a zúčtování vyplacené zálohy podle skutečně dosaženého a schváleného zisku.

Podle účetní úpravy je o rozhodnutí vyplatit zálohu účtováno jako o dluhu, vyplacená záloha není zachycena tradičně, tedy jako pohledávka společnosti, což není v souladu s obecnou úpravou vykazování poskytnutých záloh, např. podle ustanovení § 10 a § 11 PVZÚ. Důvodem je skutečnost, že vykázání pohledávky by zkreslovalo účetní závěrku.

Rozvahovou položku vlastního kapitálu vykazují podle ustanovení § 4 odst. 8 PVZÚ ve svých rozvahách i účetní jednotky, které sestavují rozvahu ve zjednodušeném rozsahu.

U mateřské společnosti, tzn. společnosti, která je příjemcem zálohy na výplatu podílu na zisku, se přijatá záloha zaúčtuje do výnosů. Pokud by bylo k rozvahovému dni pravděpodobné, že se záloha bude vracet, měla by být na toto případné vrácení zálohy vytvořena účetní rezerva.

Analytické účty:

Analytické účty pro účtování záloh na podíly na zisku si účetní jednotka vytvoří v rámci svých syntetických účtů; vezme v úvahu členění záloh na podíly na zisku, respektive podílů na zisku podle svých potřeb, například podle:

• jednotlivých společníků (právnická osoby, fyzická osoba, rezident, nerezident),

• zdali zálohy podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozené, apod.

Účetní doklady:

Účetními doklady jsou zejména rozhodnutí valné hromady, výpisy z účtů peněžních prostředků, vnitřní účetní doklady,

Daňové dopady:

Daň z příjmů právnických osob

Výplata záloh na podíly na zisku (je-li v souladu se ZOK) podléhá zdanění srážkovou daní podle stejných pravidel jako výplata podílů na zisku. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob stanoví ZDP zvláštní sazbu daně z příjmů ve výši činí 15% (kromě výjimek uvedených dále v textu).

Podíly na zisku vyplácené fyzické osobě

Podíly na zisku vyplácené fyzické osobě jsou vždy předmětem daně z příjmů fyzických osob. Pokud jsou vypláceny českou obchodní korporací, tj. rezidentem, je příjem fyzické osoby zdaňován zvláštní sazbou daně vybírané srážkou podle ustanovení § 36 ZDP.

Mezi příjmy z kapitálového majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob patří podle znění § 8 odst. 1 písm. a) ZDP podíly na zisku z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti. Tyto příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou podle ustanovení § 8 odst. 3 ZDP samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou podle § 36 ZDP. Plynou-li však tyto příjmy ze zdrojů ze zahraničí, jsou podle ustanovení § 8 odst. 4 ZDP nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně).

Příjemce podílu – fyzická osoba – daňový rezident ČR

Podle ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) ZDP se zvláštní sazbou daně ve výši 15 % zdaňují podíly na zisku z účasti na obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem. Podle ustanovení § 36 odst. 2 písm. b) ZDP podíly na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným a z účasti komanditisty na komanditní společnosti a to v případech, pokud je příjemcem podílu na zisku daňový rezident ČR (fyzická osoba).

Příjemce podílu – fyzická osoba – daňový nerezident ČR

Pokud je příjemcem podílu na zisku daňový nerezident ČR – fyzická osoba a pobírá podíl na zisku ze zdrojů na území ČR, zdaňuje se tento podíl na zisku ve smyslu ustanovení § 36 odst. 1 písm. b) ZDP bod 1 zvláštní sazbou daně ve výši 15%, pokud příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění nestanoví jinak. Jde o příjmy vyjmenované v ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 3., tj. o příjmy z podílů na zisku od poplatníků uvedených v ustanovení § 2 odst. 2 ZDP a ustanovení § 17 odst. 3 ZDP, tzn. daňových rezidentů ČR a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 ZDP a § 17 odst. 4 ZDP, tzn. daňových nerezidentů ČR.

Podíly na zisku vyplácené právnické osobě (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným)

Podíly na zisku vyplácené právnické osobě jsou v obecné rovině předmětem daně z příjmů právnických osob. ZDP stanoví, za jakých podmínek je možné podíly na zisku plynoucí členovi obchodní korporace – právnické osobě od daně osvobodit.

Osvobození podílů na zisku od daně z příjmů

Podle ustanovení § 19 odst. 1 ZDP se uplatní osvobození příjmů z podílů na zisku u poplatníků daně z příjmů právnických osob od daně z příjmů:

• podle písm. ze) příjmy z podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem ČR, mateřské společnosti. Osvobození se podle znění § 19 odst. 2 ZDP nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, mateřské společnosti, není-li mateřská společnost společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než České republiky,

• podle písm. zi) příjmy z podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu EU než České republiky, mateřské společnosti, která je daňovým rezidentem ČR a stálé provozovně mateřské společnosti, která je daňovým nerezidentem ČR a je umístěna na území ČR. Osvobození se nevztahuje na podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci.

Společností, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než České republiky, se podle ustanovení § 19 odst. 3 písm. a) ZDP rozumí obchodní korporace, která není daňovým rezidentem v ČR a

1. má některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství, tyto formy uveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji a v informačním systému s dálkovým přístupem a

2. podle daňových zákonů členských států Evropské unie je považována za daňového rezidenta a není považována za daňového rezidenta mimo Evropskou unii podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění s třetím státem, a

3. podléhá některé z daní uvedených v příslušném právním předpisu Evropských společenství, které mají stejný nebo podobný charakter jako daň z příjmů. Za obchodní korporaci podléhající těmto daním se nepovažuje obchodní korporace, která je od daně osvobozena nebo si může zvolit osvobození od daně.

Mateřskou společností se rozumí podle ustanovení § 19 odst. 3 písm. b) ZDP obchodní korporace, je-li poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 ZDP a má některou z forem uvedených v předpisech Evropské unie nebo formu družstva, svěřenský fond, rodinná fundace, obec, dobrovolný svazek obcí, kraj, Česká republika nebo společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než…